Nové tůně v Bohumíně obsadily invazivní ryby. Jsou jich tam už tisíce
Pøekvapivì vysoký poèet invazivních druhù ryb zjistili biologové pøi prùzkumu tùní, které nechala bohumínská radnice pøed nìkolika lety vytvoøit v novém lesoparku Na Panském. Dominovaly zde na úkor pùvodních druhù ryb. Jednou z možností je, že je tam nanosili lidé.
Jen na pár desítek odhadli pùvodnì vysázených plotic a okounù. „Poèet invazivních karasù støíbøitých a støevlièek východních však jde do tisícù,“ sdìlila mluvèí Bohumína Jana Konèítková.
Podle Rostislava Palána z odboru životního prostøedí tyto invazivní druhy škodí celému ekosystému. „Tøeba reprodukèní schopnosti karase støíbøitého pøipomínají klonovací stroj,“ uvedl Palán. Støevlièku popisuje jako zákeøného sabotéra, který požírá vývojová stadia dalších živoèichù a pøenáší patogeny.
Jak se vetøelci v tùních rozšíøili, není úplnì jasné. Biologové se pøiklánìjí k pøenosu èlovìkem z jiné vody, pøípadnì migraci pøi záplavách. Nevyluèují, že jejich jikry donesli na nové tùnì vodní ptáci, kterým se mohly zachytit na nohách.
Nejpravdìpodobnìjší varianta pøenosu èlovìkem je podle Konèítkové takzvaná kyblíková metoda. „Lidem se tøeba v jejich soukromém jezírku pøemnoží nìjaké ryby, a protože jim je líto je zabít, naberou je do kyblíku a vylijou do nejbližšího rybníku, kde se rozmnoží,“ líèila.
Zbavit se vetøelcù nebude jednoduché, protože umìlé nádrže není možné vypustit. „Lze tam však vysadit štiky a okouny, kteøí mají schopnost intenzivnì redukovat nepùvodní druhy,“ øekl biolog Adrián Czernik.
Inventarizaèní prùzkum života pod hladinou, za který zaplatila bohumínská radnice asi 60 tisíc, se týkal také pøírodního areálu Gliòoè v èásti Skøeèoò. Tam zažili biologové zcela opaèné pøekvapení. „Jedna z vodních ploch si totiž zachovává pouze pùvodní osazenstvo, což je témìø rarita,“ podotkla Konèítková.
内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗