KOMENTÁŘ: Tři prezidenti hledali cestu k míru přes válečnou agresi - Adéla Knapová
Což - převedeno do řeči jejich činů - v podstatě znamená, že světového míru lze nejlépe dosáhnout válečnou agresí, vražděním civilistů a vydíráním „slabších“ států. Právě to všechny tři země dělají.
Rusko dál vede válku proti Ukrajině, jejímž cílem je povraždit co nejvíc Ukrajinců, vymazat historii a identitu země, zbavit ji suverenity a ukrást její území. A protože se Moskvě dlouhodobě na frontě nedaří (z vojenského hlediska je napadení Ukrajiny pro Kreml fiaskem), rozhodla se mstít ještě víc na civilistech. O příměří, natož pak o ukončení konfliktu, nechce Putin ani slyšet. Naopak postupně ve své rétorice lačného agresora přitvrzuje a přiznává, že Rusku nejde zdaleka jen o Ukrajinu, ale do svého područí hodlá postupně zatáhnout i další evropské země včetně Česka.
Pokud jde o válku v Íránu, Spojené státy trvají na svých požadavcích, takže situace je i kvůli egu prezidenta Donalda Trumpa stále extrémně napjatá. Střídají se vzájemné údery, pokračuje námořní blokáda a hrozí obnovení rozsáhlých bojů. V Hormuzském průlivu se útočí každý den.
Nejvíce mírumilovně se momentálně chová Čína. Ovšem prezident Si Ťin-pching před týdnem znovu prohlásil, že sjednocení s Tchaj-wanem je nevyhnutelné. Ať už si to Tchaj-wan přeje, nebo ne. Zcela ve stylu Putinovy rétoriky vůči Ukrajině opakuje, že Tchaj-wan byl vlastně vždy čínský. Vojenští experti nicméně zatím neočekávají, že by v nejbližších měsících Čína zemi otevřeně vojensky napadla.
Zatímco hlavy tří agresivních světových mocností žonglují se slovem mír, nejen v Charkově začínají lidé pociťovat začátek další válečné zimy a v očích mají strach. Města se už nyní po ruských útocích noří na dlouhé hodiny do tmy a často i do chladu - v naší čtvrti se snaží opravit topení pátým dnem. Posloucháme svistot ruských útoků nad hlavami a následné exploze, ale zatím nemrzne. To až za pár dní…
Za pár dní má Ukrajina také pocítit tvrdou odvetu za skvělé útoky ukrajinských obránců na Krymský most. Což jen tak mimochodem na závěr setkání, jehož výsledkem je ona Mírová deklarace, sdělil světu Vladimir Putin.
Podobné výhrůžky ani čím dál vražednější ruské útoky ale místní dosud nezlomily. Jsou stále odhodlaní bránit svobodu, nezávislost a demokratické směřování země. Sílu jim dodávají právě i smělé akce ukrajinských ozbrojených sil, které se staly světovou špičkou. Dokazují všem společně už pátým rokem, že nemožné neexistuje.
Možná právě odvaha a nezlomnost „obyčejných“ lidí jsou pro dosažení světového míru důležitější než prázdná prohlášení státníků. Zní to naivně idealisticky. Ale stejně tak se jevilo rozhodnutí Ukrajiny bránit se Rusku.
内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗