Stát musí říct, jestli tu chce světové filmaře, říká ředitelka Státního fondu audiovize
Vláda odmítla v původním termínu schválit rozpočet fondu na příští rok a ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) požadoval úsporu 400 milionů korun. Že taková úspora není reálná, dal vědět sám fond, ale i celá tuzemská audiovizuální komunita. Co by takový škrt znamenal?
My bychom se s navrženou změnou dostali s financemi přibližně na úroveň roku 2016. Ale oproti té době se významně rozšířil okruh podpory. V rámci transformace z fondu kinematografie na fond audiovize se podpora rozdělila do čtyř kategorií a přibyly nově televizní seriály, videohry a animace.
Byl by to pro nás nepředstavitelný krok zpět, protože fond má závazek všechny tyto kategorie ze zákona rozvíjet. Jsme o deset let dál, roste inflace, zvyšují se ceny, změnila se poptávka a fond se jí musel přizpůsobit.
Myslíte si, že ministr kultury a premiér nevědí, jak fond audiovize funguje?
Podpora audiovize v dnešní podobě principiálně funguje ve stejném režimu od roku 2016 ještě v rámci Státního fondu kinematografie. Tedy v tom modu, kdy stát přispívá do rozpočtu fondu stejnou částkou, jakou fond vybere na poplatcích od televizí a dalších přispěvatelů daných zákonem. Tuto změnu iniciovala v roce 2016 tehdejší vláda a Andrej Babiš v ní zasedal v pozici ministra financí a byl součástí vyjednávání.
Právě v roce 2016 došlo k dohodě, že stát bude zrcadlit částku, kterou fond vybere. Tedy bude přispívat stejnou výší na financování selektivní podpory české audiovize, tedy například českých seriálů, filmů, filmové infrastruktury. Se současným ministrem kultury fond absolvoval mnohá setkání či prezentací v rámci kulatého stolu.
Připomeňme prosím, kdo odvádí poplatky do rozpočtu fondu?
Jsou to komerční televize, provozovatelé kin, nově streamovací platformy a také operátoři převzatého vysílání. Jsou to subjekty, které mají eminentní zájem na tom, aby vznikal kvalitní obsah, aby fond transparentně rozděloval peníze a vybíral pouze ty nejlepší projekty.
Proti návrhu na šetření fondu se ale postavila řada asociací a institucí a rozpočet na rok 2027 nakonec vláda schválila v původním rozsahu. Kolik peněz tedy půjde na podporu českého filmu?
Rozpočet na selektivní podporu českého filmu zůstává přibližně na 787 milionech korun. To je dobrá zpráva, protože nově je součástí agendy fondu i podpora videoher, na kterou jsou vypsané výzvy poprvé.
Co rozhodlo o tom, že vláda rozpočet fondu na rok 2027 schválila v původní podobě?
Myslím, že debata o krácení rozpočtu příštího roku byla jedno velké nedorozumění. Zákon stanovuje, že se jedná o mandatorní výdaj, který škrtnout nelze. Nelze učinit úsporu, která by pomohla státnímu rozpočtu na příští rok. Tím, že to jsou pevně dané a nastavené koeficienty v zákoně, má fond povinnost sestavit rozpočet podle něj.
Nelze uspořit 400 milionů na selektivní podpoře, pokud na ni stát dává 228 milionů. V tomto smyslu si myslím, že se jednalo o nedorozumění.
V čem tedy podle Vás spočívalo to nepochopení ze strany politiků?
V roce 2025, kdy se fond transformoval, se počítalo, že bude nějaké přechodné období, po kterém se bude fond stabilizovat. Změna znamenala mimo jiné zvýšení sazby odvodů pro přispěvatele, a tím pádem fond v prvním roce po transformaci vybral mnohem víc peněz než dříve, téměř 400 milionů korun. Přispěli poprvé právě zmínění globální streameři.
V zákoně jsou stanovené pevné násobky, jak má stát tuto sumu „zrcadlit“. V případě selektivní podpory má přispět částkou stejnou jako jsou příjmy z poplatků, v případě filmových pobídek se jedná o šestinásobek této částky. A to najednou znamenalo pro stát výrazný skok v rozpočtu, mezi lety 2027 a 2028 je to nárůst o 900 milionů korun. A to je, myslím si, z pohledu vlády ten hlavní problém.
Ale neznamená to, že by fond směřoval k tomu, že se bude jeho rozpočet zvyšovat až téměř exponenciálně?
Ne, ten skok se stal jednou díky transformaci a opakovat se nebude. Předpokládáme, že příští rok vybereme podobnou sumu. Skok byl designovaný zákonem. Jenom asi politici nečekali, že bude tak velký.
Nemáte obavy z toho, že bude snaha zákon znovu novelizovat a upravit?
Myslím, že ta obava je namístě, ministerstvo návrh novely připravuje. Doufám, že to bude věc debaty s producenty, s fondem a dalšími aktéry. Důležitá je stabilita a předvídatelnost v tom, kolik bude mít fond peněz. Nejméně efektivní je návrat do minulosti, kdy by výše rozpočtu fondu znovu záležela na politické vůli a podléhala každoročnímu vyjednávání.
Projekty vznikají delší dobu než rok a důležitá je kontinuita. Když fond podpoří projekt ve vývoji, musí příjemce podpory vědět, že příští rok bude mít šanci se ucházet o podporu na výrobu. Musí plánovat. Nikdy nefinancujeme celý film, producenti musí získávat další prostředky, koproducenty, oslovovat i zahraniční fondy…
Víte přesně, čeho se týká novela zákona o audiovizi, která vzniká na ministerstvu kultury?
Některé výstupy mluví o tom, že se má týkat jen financování, aby bylo předvídatelné. Jiné hovoří ale o tom, že se uvažuje i o změně principu obnovování odborných rad fondu, které volí Poslanecká sněmovna a radní navrhují odborné organizace působící v oboru více než tři roky. Vím, že ministerstvo připravuje návrh novely. A 16. listopadu jsem se dozvěděla, že se ho chystá předložit vládě ještě letos. Ale více informací nebo text chystaného návrhu k dispozici nemám.
První okamžik, kdy se ministr Klempíř vyjádřil k fondu, byla jeho reakce na podporu animovaného snímku o ukrajinské dívce, která hledá svou sexuální identitu. Tehdy začal mluvit o potřebě změnit zákon, aby mohl sám zasahovat do rozdělování dotací.
V situaci, v níž se ocitáme, se odehrávají rozličné přestřelky a jsou různě zabarvené. Velkou roli v nich hrají slova, jejichž význam se společensky proměňuje. A myslím, že slovo queer má pravděpodobně pro nějakou část lidí zbytečně hanlivou nebo negativní konotaci.
Kdyby anotace filmu byla jen o dospívání na Ukrajině a objevování vlastní sexuality, o čemž film opravdu je, tak by to zřejmě byla formulace, která by byla méně problematická a vzbudila menší pozornost. Musíme si zvyknout na to, že různí lidé stejným výrazům přisuzují jiné významy.

Foto: Novinky
Na podzim roku 2026 se v Praze na Letné natáčel seriál Tajemství všech tajemství podle knihy Dana Browna.
Významnou část agendy fondu tvoří filmové pobídky, které jsou nejen zdrojem zisku pro stát, ale i vizitkou práce tuzemského audiovizuálního průmyslu. Jak ty škrty v rozpočtu ohrožují?
V případě změny v pobídkách není pro zahraniční štáby problém přesunout se do jiné země, audiovizuální průmysl je vysoce mobilní. Často je tomu tak, že velký štáb uvažuje o dvou, třech zemích a velkou roli hrají peníze. Samozřejmě hrají roli i lokace. Česká republika disponuje atraktivními lokacemi a bezpečným prostředím.
To vše je bonus, ale peníze hrají vždy největší roli. Pokud chceme, aby filmové štáby utrácely v naší zemi peníze, které se promítnou do státního rozpočtu a dávaly zaměstnání našim kostymérům, dopravcům, truhlářům, hoteliérům a dalším, tak bez filmových pobídek to nelze. Konkurence v zahraničí je příliš vysoká.
Aktuálně se v Česku točí seriál podle knihy Dana Browna a nedávno v Praze natáčel slavný režisér Martin Scorsese, takové filmy musí dělat Česku velkou publicitu.
Ano, to jsou přesně ty projekty, které dělají značnou publicitu České republice v zahraničí a v mezinárodní audiovizi a ukazují, že tu jsme schopní zrealizovat velké projekty. Také se sem vrací pravidelně Apple TV se seriálem Nadace, který se tu točí.
Celé měsíce na Barrandově vznikal seriál Blade Runner 2099 pro Amazon, což jsou všechno projekty, které ukazují na to, že je tu špičková infrastruktura a zázemí. Ale kromě těchto velkých produkcí tu vzniká řada středně velkých projektů, které velmi dobře udržují robustní infrastrukturu audiovizuálního průmyslu, ať už to jsou drobnější německé nebo francouzské projekty.
Zdá se, že Maďarsko, které bylo co do pobídek naším velkým konkurentem v posledních letech, ve své podpoře filmu polevilo. Nově jsou české pobídky ve výši 25 procent. Je tedy ještě pořád konkurence jiných zemí tak velká?
V Maďarsku se situace mění, filmové pobídky tam hodně prosazoval Viktor Orbán. Když je v roce 2001 zavedli, u nás tehdy ještě nebyly. Během tří měsíců byl zájem o natáčení v Česku nulový, jakkoli byl předtím obrovský. (V Česku se pobídky zavedly v roce 2010 - pozn. red.)
Dnes ale hrozí totéž, kdyby se financování pobídek omezilo, bude to mít obrovský dopad na infrastrukturu, kterou samotný český film neuživí. Velké ateliéry, postprodukční studia, animační studia - ti všichni potřebují zakázky.
Takže trvá konkurence z Evropy, kde jsou pobídky ve třech desítkách zemí?
Jsou všude v okolí. I USA teď řeší zavádění federálních pobídek, na úrovni jednotlivých států je mají a dobře fungují. V Kongresu je návrh zákona, že bude federální pobídka formou daňového kreditu 20, a při splnění dalších podmínek až 30 procent. K tomu se dají přičítat ty místní, takže třeba 20 plus 25 procent. Amerika si uvědomuje, že jí tento průmysl odtekl do Evropy a chce ho zpátky.
Rozhodnutí, zda tady ten průmysl chceme, je politické. Stát si musí v rámci své strategie říct, jestli tento typ průmyslu chce, nebo ne. Když ano, tak to má svoje specifika a jedním z nich jsou filmové pobídky.
Co by to znamenalo pro českou tvorbu a pro pobídky, kdyby fond nefungoval?
Pobídky jsou víc podpora průmyslu a byznysu, na kterou za splnění podmínek dosáhne každý, včetně českých tvůrců. Selektivní podpora je určená pro tuzemskou tvorbu, která spadá pod gesci odborných rad, jež vybírají z různorodého počtu přihlášených projektů.
Projekty prochází náročným testem. V hrané tvorbě jsme naposledy měli kolem 80 projektů a vybere se jich třeba šest. Nechceme podporovat více filmů v kinech, chceme podporovat kvalitní filmy vyššími částkami, aby snímky měly dobře propracované scénáře a aby si tvůrci mohli dovolit více natáčecích dní. Trend posledních let je podpořit méně filmů větší částkou.
Co ještě fond podporuje?
Široké spektrum všeho, co se týká audiovize. Výrazně podporuje digitalizaci, tedy modernizaci kin po celé republice. Přispívá na festivaly, na jejich odbornou část. Bez naší podpory by se většinou neobešly. A nově patří k poslání fondu podpora seriálové animované i hrané tvorby, kde si na výsledky budeme muset ještě počkat.
Co si slibujete od podpory herního průmyslu?
Je to obor, který je atraktivní a přitahuje mladé lidi. Pokud nebudou mít možnost seberealizace, budou dělat něco jiného, což je škoda. Je to vysoce specifická kreativní činnost a je dobře, když stát tuto činnost rozvíjí. Je velmi těžké prosadit se ve světě a tento obor funguje primárně v globálním měřítku. Zájem čekáme velký.
Většina evropských zemí už herní průmysl nějakým způsobem podporuje. Všichni vnímají, že svět se bude ubírat tímto směrem, kde daleko větší význam získává interaktivní obsah.

Foto: Novinky
Ukázka ze hry Kingdom Come: Deliverance II. Kingdom Come je světově úspěšná série hrdinských akčních her od českého studia Warhorse Studios.
Je možné, že v budoucnu bude i z tohoto segmentu fond získávat příspěvky?
To je právě zatím z našeho pohledu na videohrách složité. Zatím je nehradí. I proto proběhla obsáhlá diskuse s audiovizuálním sektorem, jestli jim vůbec umožnit vstup do fondu. Audiovize platí, oni zatím nepřispívají.
Není to ale zcela černobílé, mezi přispěvateli jsou i zástupci převzatého vysílání, kteří mají různorodý obsah a jehož součástí jsou nebo chtějí, aby byly, i videohry. Domluva je taková, a je to i v zákoně, že budou platit podíl na zisku z dotací, které získají.
Určitě je v tomto směru kde se učit v zahraničí…
Francie je průkopník, ti mají už příjmy i z YouTube, z reklamy, která je na TikToku nebo Instagramu. Tam jsou potenciálně velké příjmy a další logické zdroje financování, je to ale běh na dlouhou trať. Audiovizuální obsah, který lidé konzumují, se posouvá z našeho pohledu trochu do stínu, kde z něj stát nezískává žádné peníze zpátky. Myslím, že se povede debata i na úrovni EU, jak k těmto změnám přistoupit.
Jaké máte argumenty pro to, aby český stát svůj audiovizuální fond důstojně financoval?
Kromě zmíněných světových produkcí, které v Česku natáčejí, za sebou máme v uplynulých letech plno mezinárodních úspěchů. Loni jsme měli zastoupení na všech festivalech kategorie A, v únoru čeští minoritní koproducenti snímku Pan Nikdo proti Putinovi dostali Oscara i cenu BAFTA, máme stříbrného studentského Oscara.
Na Berlinale letos získal cenu za nejlepší dokumentární film snímek Kdyby se holubi proměnili ve zlato režisérky Pepy Lubojacki a mimo jiné animovaný film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové získal na festivalu animovaných filmů v Annecy v roce 2024 cenu poroty.
Jsme v zahraničí vidět. Nemalou měrou k tomu přispívá dobře fungující Státní fond audiovize. O podpoře kinematografie se v Česku debatuje od roku 1992. Teď se celý systém konečně podařilo vyladit dobře a byl by škoda, kdyby se to mělo dělat znova. Celá řada odborníků na tom strávila mnoho času a aktuálně je to nastavené tak, aby systém byl transparentní, funkční a splňoval potřeby všech zúčastněných stran.
内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗

