S tímhle stylem jsem se v Česku setkal poprvé, říká záložník ligové komety
Mladá Boleslav válí, atraktivním a kombinačním stylem se po čtrnácti kolech drží na třetím místě tabulky fotbalové Chance Ligy. „V Česku jsem se s tímhle stylem setkal poprvé. Je to super. Myslím, že tu není jediný hráč, kterého by to nebavilo. Zlepšujete se tak po všech stránkách. S našimi trenéry panuje i uvolněnější atmosféra. Rád sem chodíte,“ popisuje Langhamer, jak si tým užívá práci a výsledky pod trenérem Alešem Majerem.
Středočeský klub vyslal na poslední sraz reprezentačního áčka dva hráče, křídelník a nejlepší střelec ligy Martin Šubert si zahrál čtyřiadvacet minut proti Španělsku, záložník David Kozel nastoupil na šest minut v Chorvatsku. „Samozřejmě jsme se kluků ptali. Myslím, že se to i přes porážky užili,“ míní Langhamer, jenž v minulosti prošel všemi mládežnickými reprezentacemi a minulý rok se zúčastnil Eura jednadvacítek.
Cítí, že hraje v dosud nejlepší formě, v jaké kdy byl. Šikovný záložník patří do základní sestavy, je kreativní, rozumí si s míčem. „Ale myslím, že by ty výkony šly podpořit ještě čísly,“ odkazuje na svou bilanci, která v tomto ligovém ročníku zní: čtrnáct zápasů, jeden gól a tři asistence.
„Trenér na mě v tomto ohledu tlačí. Já na sebe taky. Chci být lepší a být víc vidět. Často se na to na tréninku zaměřuji. Je potřeba nacházet správné prostory, mít i štěstí a musejí se sejít i další věci,“ dodává Langhamer.
Do Mladé Boleslavi přicházel v sedmnácti ze Slavie. Platil za velký talent, v té době už měl za sebou dvě přípravy v áčku trenéra Jindřicha Trpišovského. Sešívaní o něj měli zájem, chtěli si ho dál pro dospělý fotbal připravovat. „Nastínili mi, že se mnou počítají a že bych se v budoucnu mohl prosadit do kádru áčka natrvalo. Já měl ale jiný názor, proto jsem udělal tento krok,“ ohlíží se boleslavský středopolař.

Foto: FK Mladá Boleslav
Záložník Daniel Langhamer z Mladé Boleslavi (v modrém) v zápase proti Slavii.
„Hlavně jsem cítil, že mám větší šanci ukázat se jinde než ve Slavii. Tam je kvalita veliká, logicky se jede hlavně na výsledky. Mladí mají těžké, aby se prosadili, a já si myslel, že už v sedmnácti mohu hrát ligu. Byl to však velký skok a možná trochu unáhlený krok. Teď zpětně vnímám, že jsem se na ten skok mohl lépe připravit,“ přemítá Langhamer.
Co jeho možný návrat do Slavie? „V hlavě to nemám. Jsou i jiné cesty, jak se prosadit,“ reaguje.
Během angažmá v Boleslavi chodil po hostováních, otrkával se ve druhé lize v Příbrami, Vlašimi a Chrudimi. Ještě na jaře 2025 byl zapůjčen na půlroku v rámci nejvyšší soutěže do Teplic. „Byl jsem jeden z hráčů, který se musel ukázat ve druhé lize a trenéry přesvědčit tím, že už mám něco za sebou. Nebyl jsem ten, kdo by do ligy skočil a hned se uchytil. Povedlo se mi to postupnější cestou. Věřím, že se budu ještě zlepšovat a třeba se posunu i někam dál,“ povídá Langhamer.
„Nejtěžší pro mě bylo hostování v Teplicích. S Boleslaví jsme udělali poháry, byl jsem v kádru. Cítil jsem, že se mi daří, a pak přišla změna trenéra. Ve fotbale se někdy najednou vše otočí. Těžce jsem to kousal. Jinak předtím jsem chápal, že se musím nejdřív vyhrát a pak se vrátit,“ vrací se rodák z Prahy k období, kdy po Davidu Holoubkovi přebral boleslavské mužstvo švédský stratég Andreas Brännström. „Zřejmě jsem se nehodil do jeho hry,“ krčí rameny.
V Boleslavi se neubrání díky tvůrčím schopnostem, šikovnosti a herním myšlenkám srovnání s bývalým skvělým záložníkem Markem Matějovským, který zůstal u týmu po kariéře jako manažer. O tom, že by měl být Langhamer jeho nástupcem v roli režiséra hry, několikrát slyšel.
„Neotravovalo mě to. K Matějdovi jsem hodně vzhlížel, učil jsem se od něj každý trénink. Spíš mi to lichotí. Jeho cestu je ale těžké napodobit. Každý by si chtěl udělat vlastní jméno, každý je jiný typ hráče,“ povídá hráč, který nosí na zádech osmadvacítku.

Foto: FK Mladá Boleslav
Záložník Daniel Langhamer z Mladé Boleslavi.
Kromě zmíněných herních aspektů ho charakterizuje i to, že je vítězný typ. „Štve mě prohra v jakémkoliv sportu. S klukama chodíme na tenis, padel, hrajeme šipky. Ať jde o cokoliv, dokážu se naštvat, když prohraji. Pak si ze sebe ale děláme srandu,“ říká Langhamer.
V boleslavském týmu není s podobným nastavením jediný. Každé zápolení v čemkoliv se tak promění v řežbu plnou emocí. „Je nás víc a myslím, že to může být i důvod, proč jsme nyní úspěšní. Takhle by to mělo vždycky být,“ pochvaluje si atmosféru v mužstvu ligové komety její důležitý člen.
Jednou by si chtěl vyzkoušet štaci v zahraničí, ale neupíná se na možnost, že by tento krok mohl přijít díky jízdě celého týmu třeba po této sezoně. „Ne, nepřemýšlím nad tím. Když něco přijde, tak něco přijde,“ mávne rukou obdivovatel německé bundesligy a španělské La Ligy.
Možná technický styl španělské ligy by mu mohl sedět. „To by se teprve vidělo. Možná teď si to můžu myslet, ale pak může přijít tvrdá realita,“ prohodí s úsměvem Langhamer. Ví, že on i celý tým musejí pokračovat v práci a dál přidávat dobré výsledky.
内容来自 Sport.cz - Hlavní stránka,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗


