Ruský problém získal nový rozměr. Expert poukázal na další klíčový cíl Ukrajinců
Aktuální vlna útoků začala 1. listopadu a v jejím důsledku byly v různé míře vyřazeny z provozu podniky schopné zpracovat nejméně 128 milionů tun ropy ročně. Poprvé za tak krátkou dobu se Ozbrojeným silám Ukrajiny podařilo způsobit značné škody závodům, které vyrábějí nejméně polovinu komerčního benzinu v Rusku.
Prakticky okamžitě se objevily zprávy o tom, že ve velkých městech se u čerpacích stanic tvoří fronty a některé z nich prodej paliva zastavily.
Co útoky způsobily
Útoky probíhají se značnou intenzitou již od léta 2025 a svých předchozích maxim dosáhly koncem letošního jara, kdy v Rusku vyvolaly plnohodnotnou benzinovou krizi. Od počátku jsem opakoval, že ničení rafinérských kapacit patří k nejefektivnějším operacím celé války.
Mnozí experti tvrdili, že útoky nemohou způsobit vážnější škody. Teď i ti nejuznávanější z nich přiznávají, že problém získal nový rozměr.
Především podkopaly představu Rusů, že se jich válka netýká. Kreml se neodvažuje deregulovat ceny benzinu a výsledkem je jeho všudypřítomný nedostatek. Spotřeba v létě klesla podle různých odhadů o 15 až 30 procent a nyní může klesnout o další čtvrtinu. Zásoby stěží pokryjí víc než sedm až deset dní spotřeby, takže nový deficit na sebe nenechá dlouho čekat.

Dlouhodobě zásadnější je, že ruská armáda nedokáže rafinerie ochránit. Ropné společnosti začaly od léta 2025 vybavovat sklady a zpracovatelské kapacity ochranou na vlastní náklady, především sítěmi proti dronům, ale brzy se na ně snesla vlna stížností a řada sporů s dodavateli skončila u soudu.
Státní korporace Rostěch letos v létě představila komplex „Pavučina“, montovanou kovovou konstrukci ze sloupů, zátěžových sítí a podpěr. Šroubování místo svařování umožňuje instalaci i v hořlavých zónách. Poté co Kreml firmám dovolil věnovat se i aktivní obraně, začaly nakupovat protidronová děla ZAK-30 Citadel, která střílejí 30mm tříštivé granáty s dálkovým odpalem.

Ale ani ta zatím výsledky nepřinášejí, jejich účinnost závisí na zkušenostech operátorů. Zapojení protivzdušné obrany tak vede i k sestřelování vlastních cílů, jak jsme nedávno viděli u Petrohradu.
Pokles kvality paliva
Další důsledek je katastrofální pokles kvality paliva. Opravy zařízení mohou provádět převážně jen ruské podniky, protože dovoz komponentů buď zakázaly sankce, nebo trvá měsíce. Ruští dodavatelé přitom vyrábějí zařízení jen pro benzin Euro-2 a Euro-3. Po zemi se navíc rozbíhá výroba v malých provozech s krajně nízkou kvalitou.
Kreml změnil normy a „dočasně“ připustil i benzin Euro-2, který je v EU zakázán více než 25 let. To vede k poruchám moderních aut a je to hmatatelný důkaz demodernizace ruské ekonomiky.
Musím nicméně poznamenat, že údery na rafinerie nezpůsobují Rusům takové nepohodlí, jaké Ukrajincům přinášejí ruské útoky na energetiku. Obětí je málo, nedochází k výpadkům tepla ani elektřiny, a proto nečekám vážnou společenskou nespokojenost.
Co se změnilo v létě
Od května bylo hlášeno přes 130 zásahů a jejich dosah se oproti roku 2025 nejméně zdvojnásobil, některé cíle leží až dva tisíce kilometrů od hranic. Zvýšila se i přesnost: drony mířily hlavně na krakovací a hydrogenační jednotky, které bez dovážených komponentů prakticky nelze opravit.
Do poloviny června byl provoz přerušen ve všech velkých rafineriích v evropské části Ruska. A po útoku na Moskvu z 18. června zůstane hlavní městská rafinerie odstavena nejspíš až do konce letošního roku.
Zpracovatelské kapacity poklesly o 24 až 29 procent, vyráběné palivo se stalo nedostatkovým zbožím. V červnu se ho denně vyrábělo kolem 85 tisíc tun při spotřebě zhruba 110 tisíc tun. Do konce června zavedly úřady příděly v 56 z 89 regionů, až čtvrtina čerpacích stanic byla prázdná a na Krymu cena stoupla ze 67 na 200 rublů (cca z 18 na 54 korun) za litr.

Přímé škody jsou přitom skromné, osm až 12 miliard rublů na zásah. A s připojenou infrastrukturou a ekologickými škodami dosahují celkem 300 až 320 miliard rublů.
Podle mého odhadu zvedne zdražení benzinu náklady dopravy na dopravu asi o pětinu a přidá k inflaci až 1,3 procentního bodu. Zasáhne hlavně malé a střední podniky i část zemědělců. Státní finance to vážně neovlivní, protože vyšší ceny dovolí ukončit dotace ropným společnostem, čímž ministerstvo financí může ušetřit až 200 miliard rublů měsíčně.
Čeho údery nedosáhnou
Válku ovšem ukrajinské údery na rafinerie neukončí. Putin považuje její cenu za přijatelnou, je přesvědčen, že vítězí, a jeho taktika stojí na pocitu, že Ukrajina další zimu „nepřežije“ a vytoužený „rozkol Západu“ je na dosah.
Ukrajinské údery zůstávají „humánní“, nezpůsobují velké ztráty na životech ani pocit kolapsu. Problémy s vytápěním a elektřinou, které v Rusku v zimě způsobuje chátrající infrastruktura, jsou řádově citelnější. Dopad na rafinerie by byl větší, kdyby se teplo vyrábělo v kotelnách na mazut, jenže na ten připadají nejvýše tři procenta kotlů, plyn zajišťuje 70–75 procent a uhlí 22–24 procent.
Armáda využívá jen tři až čtyři procenta z celkové spotřeby a palivo dostává přednostně, takže z vojenského hlediska se nic moc nemění. Vojenské schopnosti Ruska lze mnohem účinněji podkopat narušením logistiky 50 až 100 kilometrů za frontou.
Na rozpočet mají údery zanedbatelný vliv: pokles vývozu produktů kompenzuje růst vývozu surové ropy a ministerstvo financí letos přešlo k financování deficitu dluhem a zastřenými půjčkami od centrální banky, takže krizi v letech 2027–2028 nepředvídám.
Zásah do ekonomiky bude znatelný a prognózovaný růst HDP o 0,4 procenta se může proměnit ve stagnaci. Destabilizací režimu to ale nebude. V letech 2014 až 2019 vzrostl ruský HDP o méně než čtyři procenta a reálné disponibilní příjmy klesly téměř o deset procent, ale režim to neoslabilo.
Poslední údery podle všeho ochromily polovinu ruských kapacit, ale ještě donedávna došlo k odstávkám déle než na deset dní jen v 10 až 15 procentech případů. Výjimkou je Syzraňská rafinerie, která posledních šest měsíců téměř celou dobu stála nebo jela na třetinu výkonu, a Tuapsinská, jediná na ruském černomořském pobřeží, která se po dubnové odstávce do provozu nevrátila vůbec.

Ostatní závody se rychle vracely do provozu. Vše tedy záleží na tom, jak dlouho dokážou ukrajinské síly udržet listopadovou intenzitu. Pokud alespoň do konce roku, bude dopad podstatný. Nemohu zaručit, že kritický, ale problémy budou jistě složitější než dosud.
Nová dimenze útoků
Nicméně podle mého názoru je potenciál útoků na rafinerie a ropné přístavy k podzimu 2026 z velké části vyčerpaný. K dezorganizaci ruské ekonomiky je třeba přidat nové „dimenze“. Tou hlavní by mohly být údery na plynárenskou infrastrukturu, na které život evropského Ruska, zejména v zimě, závisí mnohem víc než na benzinu. Je stejně zranitelná jako ta ropná.
U obce Pangody v Jamalo-něneckém okruhu se kříží 17 dálkových plynovodů, jimiž proudí 89 procent veškerého ruského plynu, a velké kompresorové stanice leží v každém větším regionu. Terčem dronových útoků se přesto dosud nestala.
Ukrajina by měla, pokud na to má prostředky (Pangody jsou od hranic vzdáleny téměř 4000 kilometrů), kopírovat ruskou taktiku úderů na elektrárny, mosty a velké železniční uzly. Většina těchto objektů je stejně bezbranná jako rafinerie a ukázalo by se, že Ukrajina umí odpovídat stejnými metodami jako Rusko.
Sociální a politický rozměr
Benzinová krize podkopává životní styl, na který si většina Rusů zvykla, i důvěru ve vládu, která zůstávala do počátku roku 2026 relativně vysoká. Většina lidí chápala, že jejich země vede útočnou válku, ale zůstávala klidná, protože jim válka neměnila život.
Žoldnéřská armáda snížila riziko mobilizace, mzdy se vyplácely, hranice byly otevřené a obchody plné. Změnily to až výpadky mobilního internetu na začátku roku 2026, které připravily miliony lidí o platební karty, taxi, rozvozy i telemedicínu.
Putinova popularita tehdy klesla nejvíc za téměř deset let. Palivová krize může být druhou ranou, protože téměř každý aktivní Rus vlastní auto nebo používá taxi či carsharing. Auto je znakem úspěchu a miliony lidí, kteří se vypracovali vlastními silami, teď tráví hodiny ve frontách. Nikdy si ruská vláda neznepřátelila tolik zámožných Rusů.
Kreml navíc zvolil špatnou taktiku a začal krizi popírat. Místopředseda vlády Alexandr Novak tvrdil, že problémy mají jen některé stanice, a předsedkyně Rady federace Valentina Matvijenková radila nedělat si z „dočasných těžkostí“ těžkou hlavu. Přestože při čekání ve frontách už zemřeli dva lidé…
Rusové netrvají na pravdě, Kreml lže už léta. Ale dřív byly lži propleteny s trochou pravdy nebo se týkaly témat, o která se lidé nezajímali. Dnes propast mezi slovy a realitou bije do očí. Úředníci si navíc zajišťují privilegovaný přístup k čerpacím stanicím, což je jeden z nejviditelnějších znaků proměny Ruska v neofeudální stavovskou společnost.
Nikdo by neměl sázet na to, že Rusové vyjdou do ulic jen kvůli nedostatku paliva nebo dražším potravinám. K politickým nepokojům je potřeba politický důvod. V létě jsem upozorňoval na zářijové parlamentní volby, před nimiž podle některých průzkumů podporovalo Jednotné Rusko méně než 20 procent voličů a šířily se zvěsti, že tajná služba FSB radí volby zrušit nebo odložit.
Hlasování proti vládnoucí straně je nejsnazší a nejbezpečnější způsob, jak vyjádřit nesouhlas. Zelenskyj mohl místo sliby strašlivé zimy nebo „ostrova“ z Krymu oslovit ruské voliče výzvou, aby hlasovali proti „straně Putina“ všichni, kdo nechtějí čelit nedostatku benzinu, výpadkům internetu a dalším dronům.
Protestní hlasování nezmění systém přes noc, ovšem masivní falšování voleb může zažehnout protesty silnější než ty, které živí ekonomická nespokojenost.

Zůstávám skeptický
Mnoho lidí vkládá nové naděje do kolapsu ruského zpracování ropy a vojenského průmyslu. Jsem k tomu skeptický. Válku s Ruskem nelze vyhrát „humánními“ a ekonomickými prostředky.
Putinův režim, jak ukazují výsledky posledních jednání, mír nechce a bude klást stále větší nároky, kdykoli Západ ustoupí. Trvalý mír v Evropě nezajistí usmiřování Putina ani mýtické „bezpečnostní záruky“ Kremlu, ale jen odstavení současného diktátora od moci a demontáž jeho systému.
K tomu bodové ekonomické „vpichy“ nestačí. Ukrajina i Západ proto budou potřebovat radikálnější opatření.
Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj内容来自 Aktuálně.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗