Dva týdny jedli průmyslové potraviny. Co se poté stalo s jejich mozkem vědci nečekali
Experimentu se zúčastnili zdraví lidé ve věku 18 až 25 let. Výzkumníci pro ně připravili dva jídelníčky. První tvořily z 81 procent z hlediska energetického příjmu ultrazpracované potraviny, druhý naopak žádné takové výrobky neobsahoval.
Do kategorie ultrazpracovaných potravin patří například balené sušenky, chipsy, slazené cereálie, instantní polévky, limonády nebo některá hotová jídla a uzeniny. Výrobci při jejich produkci často používají řadu přísad, například emulgátory, barviva či zvýrazňovače chuti.
Každý účastník vyzkoušel oba jídelníčky, vždy po dobu dvou týdnů. Mezi nimi dodržel čtyřtýdenní přestávku. Výzkumníci přitom hlídali, aby oba režimy obsahovaly stejné množství kalorií, bílkovin, tuků, sacharidů, vlákniny, cukru i soli. Chtěli tak oddělit vliv samotného zpracování potravin od rozdílů v jejich běžném nutričním složení.
Po každém režimu účastníci absolvovali vyšetření magnetickou rezonancí. Během snímání mozku dostávali malé doušky mléčného koktejlu a vědci sledovali, jak na ně jejich mozek reaguje.
Rozdíl se ukázal u nejmladších
Výsledky přinesly zajímavé zjištění. U účastníků ve věku 18 až 21 let vědci po dvou týdnech ultrazpracované stravy zaznamenali slabší reakci orbitofrontální kůry na mléčný koktejl. Po jídelníčku bez ultrazpracovaných potravin naopak aktivita této oblasti vzrostla. U starších účastníků ve věku 22 až 25 let vědci podobnou změnu nezaznamenali.
Orbitofrontální kůra leží v přední části mozku za očima. Pomáhá vyhodnocovat odměnu, rozhodovat se a regulovat chování. Patří navíc k oblastem, které dozrávají poměrně pozdě, někdy až v polovině dvacátých let. Výzkumníci zatím nedokážou přesně vysvětlit, proč se reakce mozku lišily. Nesouvisí zřejmě s množstvím cukru, tuku nebo kalorií. Do hry vstupují také různé přísady, emulgátory, nebo látky, které vznikají při průmyslovém zpracování.
Výsledek má důležitý háček
Výzkum vyžaduje opatrnou interpretaci. Výsledky zatím nedávají jednoznačnou odpověď na to, co se v mozku mladých lidí odehrává. Oblast, ve které vědci zaznamenali změnu, pomáhá rozhodovat, zda po nějaké pochoutce zatoužíme znovu. Právě proto vědce zajímá, zda častá konzumace ultrazpracovaných potravin nemůže postupně měnit vztah člověka k jídlu. Mohlo by to například pomoci vysvětlit, proč někdo jen těžko odolává dalšímu chipsu, sušence nebo sladkosti, i když už vlastně nemá hlad.
Oblasti mozku, které se podílejí na rozhodování a regulaci chování, dozrávají ještě v rané dospělosti. Vědci proto zvažují, zda mozek v tomto období nereaguje na složení stravy citlivěji než později. Potřebují zjistit, zda se podobný rozdíl objeví i u větší skupiny mladých lidí a zda přetrvá poté, co se vrátí k běžnému jídelníčku.
Studie tak přináší spíše nové otázky než definitivní varování. Ukazuje, že při zkoumání vlivu stravy hraje velkou roli také způsob, jakým potraviny vznikají. Zda a jak se tyto změny promítají do skutečného chování při jídle, musí ukázat další výzkum.
VIDEO: Firma Kozel 1923 vyrábí věrné repliky historických oken

Zdroj: news.vt.edu, PubMed, onlinelibrary.wiley.com, cdn.clinicaltrials.gov
Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj内容来自 Aktuálně.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗