Evropa se topí v rozpočtových schodcích. Největší díry v kasách mají i všichni sousedé Česka

Pouze pět zemí Evropské unie by letos mělo mít státní rozpočet v přebytku. Naprostá většina zemí včetně Česka naopak počítá se schodkem. Podle predikce Evropské komise dvěma státům schodek přesáhne sedm procent HDP. Podívejte se na jedenáct zemí sedmadvacítky, u kterých Komise předpokládá nejvyšší deficit. 

11.–10. Finsko

Schodek státního rozpočtu: 4 % HDP

Finská ekonomika se v letošním roce postupně zotavuje z několikaletého období stagnace. | Zdroj: Profimedia

Finská ekonomika se v letošním roce postupně zotavuje z několikaletého období stagnace. Podle listopadové prognózy Evropské komise by měla vzrůst o 1,6 procenta. Oživení podporuje především rostoucí export, soukromá spotřeba a investice, mimo jiné do výstavby datových center. Situace na pracovním trhu však zůstává nepříznivá. Nezaměstnanost v září dosáhla 11 procent, což omezuje příjmy domácností i výběr daní. 

Výraznou zátěž pro finské veřejné finance představují rostoucí výdaje na obranu, zejména dodávky amerických stíhaček F-35, které začaly právě letos a mají pokračovat až do roku 2030. Rozpočtový schodek dále prohlubují vyšší náklady na obsluhu státního dluhu, rostoucí výdaje na platy ve veřejném sektoru a snížení daně z příjmů fyzických osob. Vláda premiéra Petteriho Orpa se sice snaží veřejné finance konsolidovat, například omezením valorizace některých sociálních dávek, strukturální nerovnováhu mezi příjmy a výdaji se jí však zatím nedaří odstranit. 

11.–10. Rakousko

Schodek státního rozpočtu: 4 % HDP

Rakouská ekonomika se oživuje ještě pomaleji. | Zdroj: profimedia

Rakouská ekonomika se oživuje ještě pomaleji. Pozitivní zprávy přicházejí především z průmyslu, kterému pomáhá rostoucí zahraniční poptávka po součástkách a strojním vybavení. Rakouské firmy nepřímo těží také z celosvětového investičního rozmachu spojeného s umělou inteligencí. Domácnosti jsou naopak opatrnější. Jejich kupní sílu oslabují vysoké ceny energií a spotřebu brzdí ekonomická nejistota. 

Rakouská vláda se snaží vysoký rozpočtový schodek omezit, přesto letos podle Komise dosáhne čtyř procent HDP. Rozpočet zatěžují především rostoucí náklady spojené se stárnutím populace, zejména na zdravotnictví a dlouhodobou péči. Přidávají se vyšší úroky ze státního dluhu a zvýšené investice do obrany. Vláda proto přistoupila k úsporným opatřením, například k omezení předčasných odchodů do důchodu nebo k růstu penzí a platů ve veřejném sektoru pomalejšímu než inflace. 

9. Německo

Schodek státního rozpočtu: 4,1 % HDP

Největší evropská ekonomika se po dlouhé stagnaci vrací k růstu. | Zdroj: Profimedia

Největší evropská ekonomika se po dlouhé stagnaci vrací k růstu. Německé hospodářství by letos mělo podle Evropské komise posílit o 1,3 procenta, k čemuž přispívá především oživení exportu. Vývozcům pomohla mimo jiné rostoucí poptávka po chemických výrobcích a průmyslových technologiích, některá odvětví také začínají těžit z investičního boomu kolem umělé inteligence. Strukturální problémy německého průmyslu ale přetrvávají. Automobilky a další důležití výrobci čelí silné čínské konkurenci, americkým clům i vysokým nákladům na energie a pracovní sílu. 

Německo se rozhodlo dlouhodobou hospodářskou slabost překonat mimo jiné prostřednictvím výraznějších veřejných výdajů. Po reformě ústavní dluhové brzdy z roku 2025 získal stát větší prostor pro financování obrany a rozsáhlých infrastrukturních projektů. Přestože samotné investice do infrastruktury zatím nabíhají pomaleji, než se původně očekávalo, rozpočtový schodek má letos vzrůst z loňských 2,9 na 4,1 procenta HDP. Významnou roli přitom hrají také rostoucí výdaje na důchody, zdravotnictví a dlouhodobou péči. 

8.–7. Slovensko

Schodek státního rozpočtu: 4,4 % HDP

V dobré kondici není ani slovenská ekonomika. | Zdroj: Profimedia.cz

V dobré kondici není ani slovenská ekonomika. Ta doplácí na kombinaci slabé zahraniční poptávky, vysokých cen energií a vládních úsporných opatření. Hospodářský růst by měl podle Evropské komise dosáhnout pouze 0,8 procenta, tedy ještě méně než loni. Konsolidace veřejných financí omezuje spotřebu domácností, nejistota a vyšší úrokové sazby pak brzdí soukromé investice. Slovensko dál spoléhá na automobilový průmysl a vývoj německé ekonomiky, se kterou je úzce propojeno. V příštím roce by exportu mělo pomoci také zahájení výroby v nové automobilce. 

Přestože vláda přijala další konsolidační balíček, deficit veřejných financí by měl letos zůstat na loňských 4,4 procenta HDP. Úspory totiž částečně vyvažují výdaje spojené s dodávkami vojenského vybavení, které se přesunuly z minulého roku. Rozpočtová situace se navíc podle prognózy v dalších letech zhorší. Slovensko plánuje rozsáhlejší obranné investice, výstavbu nového jaderného bloku v Jaslovských Bohunicích a musí zajistit také vlastní financování projektů podporovaných z evropských fondů. Veřejný dluh by se mohl podle Evropské komise do roku 2028 přiblížit 70 procentům HDP. 

8.–7. Estonsko

Schodek státního rozpočtu: 4,4 % HDP

Estonsko patří mezi evropské země, které výrazně navyšují obranné výdaje. | Zdroj: Profimedia

Estonsko patří mezi evropské země, které výrazně navyšují obranné výdaje. V jeho případě jde o obzvlášť důležité rozhodnutí vzhledem k sousedství s Ruskem. Letos mají celkové výdaje na obranu dosáhnout téměř pěti procent HDP, což představuje značnou zátěž i pro jinak relativně málo zadlužený stát (26 % HDP). Estonská ekonomika se postupně vzpamatovává ze slabšího výkonu, ale její oživení není rovnoměrné. Domácnosti čelí vyšším nákladům na energie a splácení úvěrů, exportéry zase omezuje slabší poptávka v severských zemích. 

Vedle zbrojení se na estonském rozpočtovém schodku výrazně podepisuje také snížení daní. Rozšíření nezdanitelné části příjmů má letos podle Evropské komise připravit veřejné rozpočty o prostředky odpovídající přibližně 1,2 procenta HDP. Další peníze směřují do infrastruktury, například železničního projektu Rail Baltica, a do platů učitelů či zaměstnanců bezpečnostních složek. Výsledkem je prudké prohloubení schodku z loňských dvou na letošních 4,4 procenta HDP. 

6. Bulharsko

Schodek státního rozpočtu: 5 % HDP

Pro Bulharsko je letošní rok významným ekonomickým milníkem. | Zdroj: Profimedia.cz

Pro Bulharsko je letošní rok významným ekonomickým milníkem. Od 1. ledna 2026 používá euro a stalo se 21. členem eurozóny. Přijetí společné měny ale přichází v době, kdy země čelí zvýšené inflaci a rychle rostoucím veřejným výdajům. Bulharské hospodářství si zatím udržuje poměrně solidní tempo, podle Komise by mělo letos vzrůst o 2,7 procenta, především díky domácí spotřebě. Na druhé straně se nedaří exportu, který oslabuje kvůli slabším výsledkům cestovního ruchu a menší poptávce po některých průmyslových výrobcích. 

Hlavním důvodem prohlubujícího se rozpočtového schodku jsou především rostoucí výdaje. Významnou část představují důchody a platy státních zaměstnanců, další prostředky směřují do obecních investičních projektů a různých dotačních programů. Rozpočet navíc zatěžuje zvýšení platů ve veřejném sektoru prostřednictvím jejich pětiprocentní valorizace. Schodek má proto oproti loňsku vzrůst o jeden procentní bod na pět procent HDP. 

5. Belgie

Schodek státního rozpočtu: 5,2 % HDP

Belgie patří k zemím, jejichž veřejné finance dlouhodobě zatěžuje vysoké zadlužení a nákladný sociální systém. | Zdroj: Profimedia

Belgie patří k zemím, jejichž veřejné finance dlouhodobě zatěžuje vysoké zadlužení a nákladný sociální systém. Letos se k těmto problémům přidává také velmi slabý hospodářský růst. Evropská komise očekává, že belgická ekonomika posílí pouze o 0,7 procenta, především kvůli nižší kupní síle domácností a nepříznivým podmínkám pro investování. Belgickou zvláštností je rozsáhlý systém automatické valorizace mezd podle vývoje cen, který chrání příjmy zaměstnanců, ale současně může zvyšovat náklady zaměstnavatelů i veřejného sektoru. 

Belgický rozpočtový schodek má letos dosáhnout 5,2 procenta HDP, stejně jako v předchozím roce. Přestože se vládě daří mírně omezovat některé výdaje, dosažené úspory prakticky vymažou rostoucí úroky ze státního dluhu. Zadlužení země totiž letos podle prognózy dosáhne 111,2 procenta HDP. Další komplikací je složitá struktura belgického státu, kde se o veřejné finance dělí federální vláda a regiony. Rozpočtová jednání jsou proto často zdlouhavá a v době přípravy prognózy nebyl dokonce předložen rozpočet na rok 2027. 

4. Francie

Schodek státního rozpočtu: 5,5 % HDP

Francouzské hospodářství stagnuje. | Zdroj: Profimedia

Francouzské hospodářství stagnuje. Podle Evropské komise by mělo vzrůst o pouhých 0,4 procenta, což představuje jeden z nejslabších výsledků v celé EU. Kromě vysokých cen energií a utlumené spotřeby se na ekonomickém výkonu podepsaly také problémy ve stavebnictví a leteckém průmyslu. Výrobu letadel a jejich export omezovaly potíže v dodavatelských řetězcích, zatímco bytovou výstavbu zasáhl útlum investic. Významnou roli sehrálo také počasí. Výjimečně silné letní vlny veder a sucho poškodily zemědělskou produkci, což dále oslabilo hospodářský růst. 

Francie čelí výrazným rozpočtovým problémům řadu let. Vláda sice letos přistoupila k úsporám ve státní správě a omezení některých daňových výjimek. Jejich dopad ale přebíjejí slabé daňové příjmy a rychle rostoucí náklady na obsluhu státního dluhu. Špatná ekonomická situace znovu přivedla do ulic tisíce nespokojených občanů. Významným problémem je i zadlužení, které letos podle Komise dosáhne 119,2 procenta HDP a v roce 2028 může překročit 123 procent. 

3. Rumunsko

Schodek státního rozpočtu: 6 % HDP

Rumunsko letos zažívá jednu z nejobtížnějších ekonomických situací v Evropské unii. | Zdroj: Profimedia

Rumunsko letos zažívá jednu z nejobtížnějších ekonomických situací v Evropské unii. Zatímco v předchozích letech patřilo mezi rychle rostoucí ekonomiky, nyní podle Evropské komise směřuje k poklesu HDP o 0,3 procenta. Hlavním důvodem je tvrdá rozpočtová konsolidace, která výrazně zasáhla kupní sílu obyvatel. Zmrazení platů ve veřejném sektoru a důchodů se spojilo s vysokou inflací, jež má letos dosáhnout 7,9 procenta. Spotřeba domácností proto prudce oslabila a soukromé investory odrazovala také politická nejistota. 

Vysoký schodek je výsledkem dlouhodobé nerovnováhy veřejných financí, kterou se nynější vláda snaží napravit. Ještě loni dosáhl rumunský deficit 7,8 procenta HDP a patřil k nejvyšším v EU. Letos by se měl snížit na šest procent, zejména díky zvýšení DPH, dalších daní a zdravotních odvodů. Přijatá opatření však mají vysokou ekonomickou cenu, protože oslabují domácí poptávku a prohlubují hospodářský útlum. 

2. Polsko

Schodek státního rozpočtu: 7,1 % HDP

Ekonomika Polska navzdory vysokému schodku roste, a to poměrně výrazně. | Zdroj: Profimedia

Ekonomika Polska navzdory vysokému schodku roste, a to poměrně výrazně. Evropská komise očekává, že letos polské HDP vzroste o 3,5 procenta, což výrazně převyšuje unijní průměr. Hlavním motorem je spotřeba domácností, podporovaná rostoucími reálnými příjmy a příznivou situací na pracovním trhu. Hospodářství těží také z investic financovaných evropskými fondy a oživení stavebnictví. Výhled ale není zcela bezproblémový. Vyšší ceny energií a očekávané zrychlení inflace mohou v příštím roce oslabit spotřebu a zpomalit hospodářský růst na 2,7 procenta. 

Rozpočtová situace Polska je především odrazem rozsáhlých výdajových závazků státu. Významnou roli hrají sociální dávky, rostoucí náklady na obsluhu dluhu a dlouhodobé investice do armády. Polsko patří k evropským lídrům v modernizaci ozbrojených sil, přičemž rozsáhlé nákupy vojenské techniky představují významnou zátěž pro veřejné finance. Letošní deficit má dosáhnout 7,1 procenta HDP, tedy jen nepatrně méně než loni. Přestože se omezují některé veřejné investice financované z národního rozpočtu, výdaje na sociální podporu a úroky dál rostou. 

Maďarsko

Schodek státního rozpočtu: 7,3 % HDP

Maďarsko se sice po dlouhém období hospodářské stagnace postupně vrací k růstu. | Zdroj: Profimedia.cz

Maďarsko se sice po dlouhém období hospodářské stagnace postupně vrací k růstu. Jeho veřejné finance ovšem zůstávají v nejhorším stavu v Evropské unii. Oživení ekonomiky táhne především domácí spotřeba, kterou podporuje růst mezd a některá daňová zvýhodnění. Zajímavý je také vývoj inflace. Ta díky posílení forintu a dočasným cenovým regulacím zpomalila ze 4,4 procenta v loňském roce na očekávaných 2,2 procenta letos. Po dubnových parlamentních volbách, které ukončily dlouholetou vládu Viktora Orbána, se země navíc snaží obnovit přístup k evropským fondům prostřednictvím reforem právního státu. 

Maďarský rozpočtový schodek má letos prudce vzrůst ze 4,7 na 7,3 procenta HDP. Za zhoršením stojí především rozsáhlé navýšení veřejných výdajů, jejichž podíl na HDP se podle Komise zvýší o čtyři procentní body. Rozpočet zatěžuje částečné zavedení čtrnáctého důchodu, nové podpory bydlení nebo mimořádné odměny příslušníkům armády a bezpečnostních složek. Nová vláda proto pro příští rok plánuje výraznou konsolidaci, včetně omezení ministerských výdajů, zavedení majetkové daně a zvýšení zdanění firem. 

内容来自 E15.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

用 HomepageTab 新标签页关注 RSS,打开浏览器就能看到更新。

安装 HomepageTab