Přicházel jako hvězda, na gól čekal skoro rok. Pomohlo mi shodit pár kil, líčí pardubický dříč
20. kolo: Plzeň - Pardubice
Na trefu jste čekal dlouhých 29 zápasů, naposledy jste se prosadil loni 17. prosince. Co jste si říkal, když jste v první třetině zaskočil Jana Růžičku a prolomil mlčení?
Hlavně jsem doufal, že gól ještě kvůli ofsajdu neodvolají, to už bych se jenom smál. Štěstí mi v poslední době moc nepřálo. Ale samozřejmě jsem se bál, protože si týmy často berou výzvu, když jsou si jisté. Dopadlo to dobře.
Jak jste se snažil z hlavy vytěsnit, že se vám střelecky nedaří?
Popravdě jsem to v hlavě měl a trochu jsem s tím bojoval. Dostával jsem se do šancí a úniků, ale nic mi tam nespadlo, což není příjemné. Proto jsem se nedávno speciálně zaměřil na střelbu a potrénoval ji se skills coachem Vítem Černohousem a Johnem Ludvigem. Říkal jsem si, že by to mohlo pomoct, a jsou z toho dva góly. Jsem za to moc rád, povedený večer.
Přihlaste se a sledujte exkluzivní videa z Tipsport extraligy
Plzeň - Pardubice 3:4 (44. Lauko)Video: Tipsport Extraliga / BPA
Zařídil jste i rozhodující gól, když se vám povedlo ujet z trestné lavice. Přemýšlel jste nad zakončením?
Ani ne, jen jsem zavřel oči a naštěstí to trefil. Kluci v oslabení odvedli super práci. Kelo (Miloš Kelemen) mě skvěle našel a jel jsem sám na branku. Jsem rád, že jsem pomohl výhře. Přitom začátek byl od nás opět hodně špatný, s prvními třetinami bojujeme. Už úvodní střídání nám hodně nevyšlo. Naštěstí jsme se zvedli a otočili skóre. Tři body z Plzně jsou vždycky cenné, nehraje se tu snadno.
Trenéři vás posunuli do první formace k Romanu Červenkovi a Janu Mandátovi. Jak spolupráce fungovala?
Potřeboval jsem se chytit a tohle spojení vyšlo. S Mandym si na ledě vyhovíme, jsme typově podobní hráči. Umíme napadat a hrát rychle. Víme, v čem je Červus dobrý. Potřebuje k sobě někoho, kdo mu dá puk a on může vymýšlet.
Asistent trenéra Václav Kočí k výkonu Jakuba Lauka:
„Jsme za něj rádi. V minulých zápasech se propracovával do šancí, které neproměnil, což ho trochu trápilo. Snažili jsme se ho pořád povzbuzovat. A dá se říct, že tohle byl jeho večer.“
Do aktuální sezony jste vstoupil se zpožděním, máte jen devět startů. Jaké bylo naskočit do rozjetého vlaku?
Nikdy to není optimální. Fyzicky to takový problém nebyl. Přes léto jsem potrénoval a zhubnul jsem osm nebo devět kilo, abych se na ledě cítil lépe. Poslední roky v Americe na mě byl tlak, abych byl coby hráč čtvrté lajny těžší. Teď jsem se chtěl vrátit ke svému rychlému a nepříjemnému hokeji, který je založený na napadání a bruslení.

Foto: Miroslav Chaloupka, ČTK
Pardubický útočník Jakub Lauko překonává plzeňského brankáře Nicka Malíka.
Už hrajete po zranění kolene bez bolesti?
Ano, určitě je to příjemnější. Dělám všechno pro to, abych kolena posílil. Hraju se dvěma velkými ortézami, tak snad to pomůže předejít dalšímu zranění. Věřím, že kolena jsou teď v takovém stavu, že vydrží.
Posledním play off jste se po osobní stránce celkem protrápil. Můžete prozradit, jak moc vás problémy s kolenem omezovaly?
Mohl jsem hrát tak na padesát procent. K ideálu to mělo daleko, nastupoval jsem pod prášky a injekcemi. Ale pořád jsem si říkal, že nějak se pro tým musíme obětovat. A skončili jsme s pohárem nad hlavou, což je nejdůležitější.
内容来自 Sport.cz - Hokej,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗