Evropa se raduje předčasně. Trump není hlavní problém, který s Amerikou má

Po modré demokratické vlně, která se převalila Spojenými státy během takzvaných midterms, tedy voleb uprostřed mandátu aktuální administrativy, zavládl v Evropě optimismus. Jakkoli to ale bude znít jako klišé, zpátky už se nevrátíme. Amerika bude Evropu i nadále vnímat především jako konkurenta. 

Po listopadových midterms nastane v samotných Spojených státech řada změn. Na místa, která leckdy i dekády obsazovali republikáni, usednou reprezentanti Demokratické strany a Donalda Trumpa bude od ledna brzdit opozičně naladěný Kongres. Dále ale jisté není nic. Je stejně tak dobře možné, že prezident, kterého už po zbylé dva roky druhého mandátu nečekají žádné volby a může mu být vlastně všechno jedno, se „odbrzdí“ a bude chtít do historie vyrýt co nejhlubší brázdu. Ostatně, jestli nás uplynulé dva roky s „druhým“ Trumpem něco naučily, tak to, že umí být mimo jiné kreativní v tom, jak si vykládá své ústavou dané pravomoci. 

Co však zůstává relativně jisté, je americká hospodářská politika, která v těch pro Evropu důležitých rysech zůstane velmi pravděpodobně stejná, i pokud po příštích prezidentských volbách zasedne v Bílém domě demokratický prezident. 

Ropa a plyn se těší i přízni demokratů

Je vysoce pravděpodobné, že produkční základna ropy a plynu zůstane nedotknutelná. Jistě, demokraté mohou přijít se snížením emisních limitů nebo mohou ztížit vydávání exportních licencí pro fosilní paliva, což už za Bidena ostatně udělali. Těžba ropy a plynu nicméně přináší do ekonomiky obrovské množství peněz a pracovních míst. To si uvědomují i demokraté, kteří jistě nebudou chtít jít proti zájmům průmyslu čerpajícího konkurenční výhodu z levných energií, tím spíše ne ve státech jako třeba Texas, kde zaznamenali pozoruhodné volební úspěchy. 

Spojené státy tak i nadále zůstanou významným producentem a exportérem ropy a plynu. Z hlediska bezpečnosti dodávek tedy Evropa, která se odpoutala od Ruska a s obavami hledí na vývoj na Blízkém východě, nemusí mít obavu z nedostatku, i když cenová výhoda zůstane jednoznačně na straně amerických domácích odběratelů. 

Horší zprávou pro Evropu, která souvisí s výše uvedeným stavem amerického těžebního průmyslu, je, že se nezmění ani přístup Spojených států k EU jako de facto konkurentovi. S Trumpem možná odejde nevybíravá rétorika, nepočítejme však, že si USA s EU padnou kolem krku. Ostatně, sjednocená Evropa byla v USA po dekády považována za výzvu postavení Spojených států na globálním hřišti, byť tento přístup během studené války poněkud otupilo vojensko-bezpečnostní spojenectví. 

Cukr i bič na evropské firmy

Spojené státy zůstanou tvrdým konkurentem v současném dramatickém nástupu nízkouhlíkových technologií. I nadále se USA budou snažit evropské producenty nalákat k přesídlení za velkou louži. Jakkoli se na první pohled může zdát, že administrativy Joea Bidena a Donalda Trumpa jen těžko mohou být odlišnější, v tomto ohledu míří na stejný cíl, jen za použití odlišných nástrojů. Zatímco Bidenova administrativa skrze legislativní balík Inflation Reduction Act lákala evropské firmy na „cukr“ daňových úlev a atraktivní podnikatelské prostředí, Donald Trump se spoléhá na „bič“ celních bariér, kvůli nimž je pro výrobce výhodnější přesídlit přímo na americký trh. 

Americká hospodářská politika i po změnách v rozložení sil zůstane ve stavu pragmatického konsenzu. Tím spíše, když v této soutěži EU tahá za kratší konec kvůli své roztříštěnosti a pomalosti. Americký přístup změn daňového nastavení je pro investory atraktivnější, protože je stabilnější než ten unijní, závislý na přímých platbách z dotačních programů, jejichž rozpočty musejí procházet složitým vyjednáváním a schvalováním. Jistě, také daňový systém může podlehnout politickému tlaku, ale přístup skrze nepřímou podporu je méně byrokratický, čitelnější a podnikatelsky vstřícnější. 

Po deseti letech vyhrocené rétoriky o ochraně amerických zájmů se ani pod demokratickými politiky americký přístup v klíčových ekonomických otázkách nezmění. EU si možná na chvíli vydechla, ale tvrdým střetům se v budoucnu nevyhne. 

Autor je amerikanista a odborník v oblasti energetické bezpečnosti z Masarykovy univerzity. 

内容来自 E15.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

用 HomepageTab 新标签页关注 RSS,打开浏览器就能看到更新。

安装 HomepageTab