Ječmen si z evoluce odnesl geny od vzdálených trav. Může to pomoci při šlechtění

Výsledky výzkumu shrnuje studie publikovaná v časopise Nature. Koncipoval a koordinoval ji Martin Mascher z Leibnizova institutu pro rostlinnou genetiku a výzkum kulturních rostlin (IPK) v německém Gaterslebenu. K hlavním autorům studie patří také Jan Šafář a David Kopecký z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR. Za Akademii věd se na výzkumu podíleli také vědci z Biofyzikálního ústavu AV ČR a Botanického ústavu.

Mezinárodní tým analyzoval 27 vzorků zastupujících 25 druhů ječmenů. Porovnání ukázalo, že evoluční historie jednotlivých druhů byla velmi spletitá. V genomech zůstaly stopy dávného mezidruhového křížení i velkých chromozomových přestaveb. Vědci navíc identifikovali 611 genů, které plané ječmeny během evoluce získaly od vzdáleně příbuzných prosovitých trav.

Od evoluce k ječmeni na poli

Výzkumníci se zaměřili na geny, které ovlivňují dobu kvetení a reakci rostlin na zimní chlad. U planých ječmenů objevili řadu variant genů VRN1 a VRN2. Některé z těchto změn umožňují rostlinám růst a kvést bez předchozího působení zimního chladu, podobně jako u jarního ječmene.

„Nejde o to najít jeden zázračný gen pro lepší ječmen. Důležité je vědět, jaké varianty příroda během evoluce vytvořila a co v rostlině ovlivňují. U genů řídících reakci na chlad a dobu kvetení nyní vidíme mnohem širší spektrum možností, než jaké známe pouze z kulturního ječmene. Některé z nich můžeme dále ověřovat a zjišťovat, zda by mohly být užitečné i pro šlechtění,“ uvedl Jan Šafář z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR.

Správné načasování vývoje a kvetení pomáhá rostlinám přizpůsobovat se změnám prostředí. Širší genetická rozmanitost proto může být cenným zdrojem pro šlechtění, zvláště s ohledem na měnící se klima. Olomoučtí vědci již v reálných podmínkách na poli ověřují, jak vybrané změny v genu VRN1 ovlivňují vývoj a kvetení jarního ječmene.

Geny získané neobvyklou cestou

Rostlinný genetik David Kopecký a jeho kolegové zkoumali geny, které se do genomů ječmenů během evoluce dostaly od vzdáleně příbuzných trav neobvyklou cestou, takzvaným horizontálním přenosem. Při něm rostlina získá genetickou informaci od jiného druhu, aniž by šlo o běžný přenos genů z rodičů na potomstvo.

„Výsledky naznačují, že tento proces zanechal v genomech planých ječmenů výraznou stopu a že část přenesených genů je stále aktivní. Dalším krokem bude zjistit, k čemu tyto geny rostlinám slouží a zda jim některé z nich mohly pomoci přizpůsobit se různým podmínkám,“ vysvětlil Kopecký.

Rozsáhlé srovnání genomů dává odborníkům dosud nejpodrobnější obraz toho, jak se ječmeny během evoluce měnily a v čem se jednotlivé druhy geneticky liší. Tyto znalosti mohou pomoci lépe porozumět vlastnostem kulturního ječmene i jeho planých příbuzných a cíleně hledat takové, jež by mohly být užitečné pro budoucí šlechtění.

Které z těchto poznatků se nakonec ve šlechtění uplatní, ukáže další výzkum.

内容来自 Novinky.cz - Internet a PC,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

用 HomepageTab 新标签页关注 RSS,打开浏览器就能看到更新。

安装 HomepageTab