Do hrobu si to nevezme. Nejstarší Dánku ve 112 letech odhalili jako nacistku

Když Kirsten Schwalbeová nedávno dosáhla věku 112 let a 218 dnů, oslavovali ji Dánové jako nejstaršího zaznamenaného člověka, který v této zemi kdy žil. Slávu však brzy vystřídalo rozhořčení, když se na veřejnost dostala informace, že za druhé světové války zastávala vysokou pozici v Dánské národně socialistické dělnické straně, což byla místní obdoba německé NSDAP.

Podle dostupných záznamů se členkou této strany stala v srpnu 1941 a v její hierarchii začala rychle stoupat, až se v srpnu 1943 dostala na pozici zastupující vůdkyně pro oblast města Holstebro na severu Dánska. Tuto funkci pak vykonávala až do července roku 1944. Podle dobových zpráv pak také vedla ženskou skupinu v rámci strany a vysokou partajní funkci zastával i její manžel, informoval web The Telegraph.

Ostatně na něj se také odkazovala, když pravda o její minulosti vyšla najevo a když ji už nebylo možné dále zapírat. Nechala se totiž slyšet, že zkoumání jejího života za války považuje za nespravedlivé, zvláště když sama údajně nad vstupem do strany nijak nepřemýšlela, protože zkrátka jen učinila to, co jí tehdy řekl její muž.

Foto: Morten Stricker / Ritzau Scanpix / AFP, Profimedia.cz

Kirsten Schwalbeová

Politika mě vůbec nezajímala, tvrdí dnes

„Manžel se mě zeptal a já jsem mu řekla, že mi to je jedno. Politika mě vůbec nezajímala, tak jsem prostě udělala to, co si on myslel, že bych udělat měla,“ uvedla na svou obhajobu a doplnila: „Tehdy se manželky takovými věcmi nezabývaly – nechávaly to zkrátka na mužích.“

Jenže dánský historik Claus Bundgaard Christensen je zcela jiného názoru. „Byla více než jen obyčejná řadová členka. A mnohem více než jen aktivistka,“ uvedl na základě doložených skutečností.

Ironií osudu přišel dánský deník Kristeligt Dagblad s odhalením minulosti Kirsten Schwalbeové krátce poté, co vyšla její biografie s názvem Potřebujeme se něčemu zasmát. Tam však její nacistická minulost zmíněna není. Autoři Frederik Helms a Line Morell Holmová i nakladatelství Gyldendal ovšem později přiznali, že o této kapitole jejího života věděli, ale chtěli ji doplnit až do dalších vydání.

Odhalení je pro Dány pravděpodobně o to bolestivější, že jejich země za války představovala mimořádný případ odporu proti Němcům a vládly tam specifické okupační podmínky. Panoval tam také masivní nesouhlas s deportacemi židovského obyvatelstva a naprostou většinu dánských Židů se podařilo zachránit.

„Když je Němci spíše opatrně vyzvali, aby pro Židy zavedli povinnost nosit žlutou hvězdu, Dánové prostě odpověděli, že první, kdo by ji nosil, by byl dánský král,“ napsala například Hannah Arendtová v knize Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla, která patří k důležitým dílům na poli politické filozofie 20. století, etiky, historiografie holokaustu a studia totalitarismu.

„Když bylo po všem, Eichmann se vyjádřil, že ‚z různých důvodů akce proti Židům v Dánsku selhala‘,“ uvádí stejný zdroj.

内容来自 Novinky.cz - Internet a PC,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

用 HomepageTab 新标签页关注 RSS,打开浏览器就能看到更新。

安装 HomepageTab