Babišova vláda se může připravit o další miliardy. Ekonom varuje před změnou, která přijde draho

Český stát se chystá zásadně změnit systém vymáhání dluhů. Od roku 2028 má Finanční správa převzít vymáhání dlužného sociálního pojistného a stejnou možnost mají dostat také zdravotní pojišťovny v rámci dalšího pokusu na zavedení takzvaného jednotného inkasního místa. Zatímco stát argumentuje vyšší efektivitou centralizovaného systému, hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček před takovou změnou varuje. Podle něj by mohla veřejné rozpočty připravit o miliardy korun.

Poslechněte si celý rozhovor ve své oblíbené aplikaci:

„My máme data od zdravotních pojišťoven a z nich jednoznačně vyplývá, že zdravotní pojišťovny vymůžou na pohledávkách 2,3 miliardy každý rok,“ uvedl Křeček v podcastu e15. Pokud by se podle jeho propočtů vymáhání přesunulo na státní úředníky, podařilo by se získat jen přibližně 800 milionů až jednu miliardu korun. Roční rozdíl by tak mohl dosáhnout 1,5 miliardy korun.

K tomu by podle ekonoma přibyly další výdaje. Stát by musel na novou agendu přijmout přibližně 150 až 300 úředníků, což by znamenalo náklady kolem 200 milionů korun ročně. Změna by tak podle Křečka nepřinesla slibované úspory, ale naopak zhoršila hospodaření veřejného sektoru.

Exekutoři mají větší motivaci

Zásadní rozdíl mezi státními úředníky a soudními exekutory spatřuje Křeček v jejich motivaci. Zatímco úředníci pobírají pevný plat, odměna exekutorů závisí na výsledcích vymáhání. To je podle něj vede k důkladnějšímu prověřování majetkových poměrů dlužníků.

Co se dozvíte v nejnovější epizodě

🔴 Proč může stát přijít změnou vymáhání pojistného o miliardy korun.

🔴 Proč jsou podle ekonoma soudní exekutoři efektivnější než státní úředníci.

🔴 Jak by stát mohl získat dalších sedm až osm miliard korun do rozpočtu.

🔴 Proč mohou na neplatiče doplácet i lidé, kteří své dluhy řádně splácejí.

🔴 Kde leží hranice mezi ochranou poctivých dlužníků a podporou morálního hazardu.

Vyšší náklady exekučního vymáhání pro samotného dlužníka přitom ekonom nepovažuje za zásadní problém. Naopak argumentuje tím, že sankce vytvářejí motivaci splácet závazky včas. U státního vymáhání jsou navíc náklady na úřední aparát hrazeny z veřejných prostředků.

Rozhodujícím měřítkem efektivity by podle Křečka neměla být pouze celková vymožená suma, ale částka po odečtení nákladů. Podstatná je rovněž rychlost, s jakou věřitel své peníze získá. Dlouhé čekání totiž může omezovat jeho investice a další ekonomickou aktivitu.

Miliardy leží na zemi

Křeček by proto dal přednost opačné reformě. Namísto převádění dalších pohledávek na stát by soudním exekutorům umožnil vymáhat i dluhy, které veřejná správa nedokáže získat vlastními silami. Objem nevymožených pohledávek veřejného sektoru se přitom pohybuje v desítkách miliard korun. 

Český exekuční systém se během posledních 25 let proměnil spíš ve prospěch dlužníků. Zkracování oddlužení, zvyšování nezabavitelných částek či milostivá léta podle Křečka pomáhají lidem v obtížných životních situacích. Současně však varuje před vytvářením morálního hazardu.

„Určitě je potřeba rozlišovat mezi poctivými a nepoctivými dlužníky,“ zdůraznil ekonom. Lidé, kteří své závazky aktivně řeší, by podle něj měli mít možnost dohodnout splátkové kalendáře. Jinak je však třeba přistupovat k těm, kteří se placení systematicky vyhýbají.

Stát chce převzít vymáhání pojistného. Hrozí výpadek několika miliard, varují exekutoři

Slabší vymahatelnost pohledávek podle Křečka nedopadá pouze na věřitele, ale nepřímo také na ostatní domácnosti a firmy. Banky mohou například promítat ztráty z nesplácených úvěrů do vyšších úrokových sazeb pro ostatní klienty. Podnikům zase chybějící peníze omezují prostor k investicím. „Zásadní podmínka fungování celé ekonomiky je vymahatelnost práva. Na tom to celé stojí a padá,“ prohlásil Křeček.

Zvlášť naléhavý je podle něj problém ve zdravotnictví, kde budou náklady kvůli stárnutí populace dále narůstat. Každá nevymožená miliarda tak může znamenat méně prostředků na zdravotní péči. Právě proto považuje rozhodnutí o budoucím systému vymáhání pojistného za otázku, která dalece přesahuje samotnou exekuční agendu.

Celý rozhovor si můžete pustit ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?

(00:15) Jak se za 25 let proměnila vymahatelnost dluhů v Česku

(03:30) Proč na neplatiče doplácejí i poctiví dlužníci

(05:15) Jak nevymožené pohledávky zatěžují státní rozpočet

(06:30) Proč jsou podle Křečka státní úředníci méně efektivní

(09:40) Co by znamenal převod vymáhání pojistného na stát

(11:15) Proč Křeček zpochybňuje státní statistiky úspěšnosti

(14:30) Jak správně měřit efektivitu a rychlost vymáhání

(16:45) Kde by stát mohl získat dalších sedm až osm miliard

(18:30) Jak funguje vymáhání pohledávek v zahraničí

(19:45) Proč by zdravotní pojišťovny měly podle Křečka zůstat u exekutorů

(22:45) Jak rozlišovat mezi poctivými a nepoctivými dlužníky

内容来自 E15.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

用 HomepageTab 新标签页关注 RSS,打开浏览器就能看到更新。

安装 HomepageTab