Socha rudoarmějce musí z náměstí pryč, shodli se konečně v Pardubicích
Dlouholetá debata o osudu sochy Rudoarmìjce na námìstí Republiky v Pardubicích by mohla skonèit. Nová støedopravicová radnièní koalice se shodla na tom, že sousoší s rudoarmìjcem je vhodné pøemístit na jiné místo. Novináøùm to øekl námìstek primátora Petr Netolický (KDU-ÈSL).
Pøesun Památníku osvobození, kterému místní neøeknou jinak než Rudoarmìjec, je dlouhodobì diskutovaným tématem. Dosavadní pokusy o jeho pøemístìní ale podporu zastupitelstva nezískaly.
„Naším zámìrem není památník boøit nebo znièit, ale pøesunout na jiné místo. Aby nás nìkdo nepodezíral z toho, že bychom chtìli sochu rudoarmìjce stavìt na roveò jiných soch, které tady byly za druhé svìtové války,“ øekl Netolický.
Pøedchozí vedení mìsta o stìhování sochy opakovanì debatovalo. Dokonce zvažovalo, že o osudu Rudoarmìjce budou lidé hlasovat v referendu. Zastupitelstvo se nakonec na nièem neshodlo.
Nyní se místo pro sochu pøi rozpravách našlo. „Bylo pøedjednáno, že by mohla být v depozitáøi Východoèeského muzea. Pokud vím, nabídka stále trvá,“ øekl námìstek primátora Martin Slezák (Progresivní Pardubice).
Debata o odstranìní Památníku osvobození zapoèala už v roce 1968. Po roce 1989 zesílila po napadení Ukrajiny ze strany Ruska. Minulé vedení radnice si dokonce nechalo zpracovat odborný názor osmi historikù, mezi nimiž nepanovala stroprocentní shoda na tom, jestli památník odstranit, pøemístit, nebo jej ponechat tam, kde je.
Historici se na odstranìní neshodli
„Není-li jiného dùvodu pro odstranìní pomníku než dùvody politické, pak by mìl zùstat tam, kde je. Hrdé národy pøijímají své dìjiny tak, jak jsou, protože jsou to jejich dìjiny. Slabé národy se za své dìjiny stydí. Totalitní režimy se pokoušejí dìjiny pøepisovat podle politického zadání a s tím i nièit upomínky na minulost. Takto tøeba mizely po roce 1939 pomníky Masaryka. Tak nebuïme jako oni,“ napsal pøed ètyømi lety napøíklad øeditel Muzea východních Èech v Hradci Králové Petr Grulich.
Naopak podle pardubického historika Jiøího Kotyka mìlo dílo zmizet z námìstí už dávno. „Mìsto by mìlo následovat pøíkladu Jaromìøe na Náchodsku, kde zastupitelé odhlasovali odstranìní sochy se stejným námìtem,“ øekl Kotyk, jenž v díle spatøuje souvislost s ruskou agresí proti Ukrajinì.
„Totalitní režimy, nacisté a komunisté považovali námìstí Republiky za svùj kultovní prostor, kdybychom tam nechali všechny jejich pozùstalosti, vznikl by tam podivný skanzen,“ øekl Kotyk s tím, že na námìstí byla napøíklad pøed divadlem kdysi velká socha Vladimíra Iljièe Lenina. Svá díla tam mìli ve 40. letech i nacisté.
Památník osvobození stojí u vstupu do Tyršových sadù na námìstí Republiky. Dílo sochaøe Josefa Malejovského nebylo odhaleno v kvìtnu k výroèí osvobození, nýbrž až 5. listopadu 1957, aby demonstrovalo sílu a loajalitu k Sovìtskému svazu pøesnì rok po potlaèení maïarského protikomunistického povstání.
Vznik památníku se datuje do poèátku 50. let minulého století, kdy mìl pùvodnì na podstavci stát sovìtský vùdce Josif Stalin, pozdìji se poèítalo také se spoleèným sousoším Stalina a Klementa Gottwalda. Po odsouzení Stalinova kultu osobnosti sovìtským vùdcem Nikitou Chrušèovem v roce 1956 byl projekt zmìnìn a Stalina nahradila postava vojáka Rudé armády.
Sousoší doplòují postavy pionýra, pionýrky a ženy v tradièním kroji s dožínkovým vìncem. Památník je vytvoøen v duchu socialistického realismu a jeho pùvodní ideologické zadání je jedním z dùvodù, proè se dodnes vedou debaty o jeho umístìní. Nejde totiž o pomník postavený bezprostøednì po skonèení druhé svìtové války, ale o dílo vzniklé více než deset let po jejím konci, v dobì komunistického režimu.
内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗