KOMENTÁŘ: PR akce v Šen-čenu a mazaný Si - Alex Švamberk
Je to pochopitelné. Si Ťin-pching, Donald Trump a Vladimir Putin se nepotkávají každý den a společně ve třech ještě nikdy nejednali. Občas to působilo, jako by se setkání členských zemí APEC konalo jako přívěšek ke schůzce této trojice.
Zájem ještě umocnilo, když se začalo spekulovat, jestli si Čína, Rusko a USA náhodou nerozdělí mezi sebou sféry vlivu, zatímco ostatní budou jen mlčky přihlížet a čekat, do které spadnou. Dokonce se mluvilo o jakési druhé Jaltské konferenci, ačkoli ani na té se žádné sféry vlivu nerozdělovaly.
Čínské PR bylo dokonalé. Z důležitého summitu udělali pořadatelé světovou událost číslo jedna, kterou všichni sledovali. Nápad uspořádat na okraj setkání zemí APEC společnou schůzku Putin - Trump - Si byl geniální. Ukázalo to význam a schopnosti Číny jako politického hráče.
Vyšlo to, protože dobré PR se nyní hodí všem třem zúčastněným. Si bude příští rok obhajovat potřetí post generálního tajemníka Komunistické strany (což je důležitější role než přidružená funkce prezidenta), tudíž potřebuje ukázat svůj význam. Ne všichni si myslí, že se měl měnit zavedený systém, který každému vůdci dovoloval být ve funkci jen po dvě období. Zejména si to nemyslí ti, kteří kvůli tomu neměli šanci stát se nejmocnějšími muži v ČLR.
Velmi se to hodí Donaldu Trumpovi, který po prohraných kongresových volbách působil ne jako bojovný kohout, ale jako zmoklá slepice. Mohl se mu zvednout hřebínek, když byl po boku představitelů dvou mocných režimů. Jednoho silného ekonomicky a druhého silného aspoň co do zásoby jaderných hlavic. Putinovi opět nadbíhal, když mluvil o rusko-ukrajinské válce, ale ne o ruské agresi.
Putin zase může ukazovat, jak je mocný, byť jeho Rusko je ekonomicky slabé a ve válce se mu moc nedaří. Může zkoušet tvrdit, že šlo o druhou Jaltskou konferenci. Mohl s ostatními sedět u stolu jako rovný, ačkoliv má Rusko do supervelmoci daleko.
Výsledek ovšem spíše připomíná horu, co porodila myš. Místy čouhají ze společné mírové deklarace osobní zájmy trojice. Nejzřetelnější to bylo ve vyjádření, že Mezinárodní trestní soud (ICC) a další obdobné instituce „by neměly zneužívat své pravomoci“. Ani jedna ze zemí ICC neuznává, Trump ho nesnáší a Putin též, protože na něj vydal zatykač.
Zřejmé je to i z formulace, že „trojice států plánuje zvýšit produkci a dodávky rafinovaných ropných produktů“. To se líbí jak Trumpovi, který je zastáncem fosilních paliv, tak Putinovi, protože Rusko je významným vývozcem ropy a plynu. Souhlasí i Si, i když Čína sází na elektromobilitu. Její ekonomika je ale hladová po energiích, takže i Peking ocení „význam stabilních energetických dodávek“.
I „závazek udržet strategickou stabilitu a mezinárodní bezpečnost“ mají společný. Bezpečnost chtějí všichni, z formulace je však patrná touha uchovat jakýsi status quo, kde pozice Ruska, ČLR a USA nejsou zpochybňovány.
Nejzajímavější byl výrok Sia, že jaderné zbraně představují Damoklův meč nad lidstvem a měly by být zničeny a zakázány. Shoda na nešíření jaderných zbraní je většinová. Státy, které je mají, nechtějí, aby je měl někdo jiný, a nejaderné země by nerady měly nově jaderného souseda. Touží po nich hlavně autokraté, kteří chtějí zůstat u moci a bojí se, že bez vlastnictví atomovek se jim to nepovede.
Ovšem idea světa bez jaderných zbraní se od dob vlády Baracka Obamy moc neobjevuje. Rusku, které s nimi rádo haraší, se taková představa líbit nemůže. Jako mocnost je vnímáno jen kvůli svému velkému jadernému arzenálu. Nepotěší ani další spojence Číny. Severokorejské vedení dobře ví, že bez jaderných zbraní by už bizarní režim v KLDR dávno skončil. Nadšený není ani íránský režim, který o ně usiluje, aby se udržel. Tomu se nemusí líbit ani důraz kladený na volný proud energií.
Čína je sice jadernou mocností, jenže její vedení si uvědomuje realitu. Byť je státem s třetím největším jaderným arzenálem, má jen sedminový počet jaderných zbraní než každá ze zbývajících dvou jaderných supervelmocí. Vyrovnat se jim by bylo velmi nákladné, nejde jen o hlavice, ale také o příslušné nosiče, do nichž by Čína musela investovat. Svět bez jaderných zbraní by jí ušetřil i výdaje na obranu proti balistickým raketám, takže by její ekonomika mohla dál relativně rychle růst.
Přijít s tímto návrhem na schůzce s Putinem a Trumpem je mazané a Si za to získá body nejen doma, ale i v mnoha chudších, nejaderných zemích.
内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗