Sonda Voyager 1 potvrdila, že se nachází jeden světelný den od Země
Voyager 1, vypuštěný do kosmu v roce 1977, je nejvzdálenějším člověkem vyrobeným objektem ve vesmíru. Dosažení vzdálenosti jednoho světelného dne od naší planety nastalo po více než 49 letech nepřetržitého letu.
„Vesmírný aparát milníku dosáhl 18. listopadu ve 2:16 pacifického času (11:16 SEČ),“ oznámila nyní Laboratoř proudového pohonu (JPL) NASA. Světelný den je vzdálenost, kterou světlo urazí za 24 hodin, což odpovídá přibližně vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů. Právě čas, za který nosný signál dorazí od sondy k Zemi, pomohl NASA potvrdit dosažení milníku.
„Překonat světelný den je pro kosmickou sondu jedinečný výkon, ale Voyager 1 je více než jen vzdálený poutník. Mise Voyageru je pozoruhodná už jen tím, jak svou velkou cestou kolem vnějších planet přispěla k rozvoji planetologie,“ prohlásil Joe Westlake, který je ve washingtonském ústředí NASA šéfem oddělení heliofyziky.
Voyager 1 je nejvzdálenější objekt vyrobený člověkem a pohybuje se rychlostí téměř 61 000 kilometrů za hodinu. V roce 2012 překročil vnější hranici heliosféry – ochranné bubliny částic a magnetických polí vytvářené Sluncem – a vstoupil do mezihvězdného prostoru. Jeho „dvojče“, sonda Voyager 2, bylo rovněž vypuštěno v roce 1977 a do mezihvězdného prostoru vstoupilo v roce 2018.
Nedávná úsporná opatření by mohla oběma sondám Voyager zajistit dostatek energie pro udržení spojení se Zemí na další tři až čtyři roky, napsala agentura Reuters s odkazem na zástupce JPL, hlavního výzkumného a vývojového centra NASA pro stavbu a řízení bezpilotních kosmických sond.
Problém s vědeckými daty?
Voyager 1 během své mise proletěl kolem Jupiteru a Saturnu, dvou největších planet Sluneční soustavy. Vědcům díky němu poskytl mimořádně cenné poznatky také o mezihvězdném prostředí. Jeho přístroje například zaznamenaly slabé vibrace malého množství plynu v mezihvězdném prostoru.
Od 14. listopadu však NASA od sondy nepřijímá vědecká ani technická data. Voyager 1 přesto nadále vysílá nosný rádiový signál, který potvrzuje, že jeho vysílací zařízení funguje a anténa stále míří k Zemi. Inženýři NASA tak aktuálně zkoumají příčinu problému, který může souviset s palubním počítačem zpracovávajícím data ze systémů sondy.
Za připomenutí ještě stojí, že oba satelity, „jednička“ i „dvojka“, ukrývají Zlatou desku, což je pozlacený měděný gramofonový disk o průměru 30 centimetrů. Jde o časovou schránku se zvuky a obrazy, které mají případným mimozemským civilizacím představit život a kulturu na planetě Zemi. A je tam i čeština.
„Milí přátelé, přejeme vám vše nejlepší!“ zní vzkaz, který na ni kdysi namluvil profesor jaderné fyziky Václav Otakar Kostroun. Stalo se to, když působil v USA na Cornellově univerzitě.

Foto: Hvězdárna Brno
Pozlacená deska s poselstvím ze Země, která putuje ve dvojím provedení vesmírem v sondách Voyager 1 a 2.
内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗
