Tradiční sport se vzpamatovává z rány, kterou nečekal. V Česku ho přes palubu nehodili

Závodům kombiňáků pod pěti kruhy zlomila vaz podle Mezinárodního olympijského výboru zejména stále nedostatečná konkurence mezi ženami i nízký počet zemí ve špičce.

I když se tato varianta hojně probírala už na letošních olympijských hrách v Itálii, hrozbu vyřazení si ani řada insiderů naplno nepřipouštěla. Spíše doufali v opačný scénář, tedy zařazení ženských závodů do programu nejbližších zimních her ve Francii 2030. Jenže na rozdíl třeba od alpského snowboardingu se nových medailových sad nedočkali. Naopak přišel drsný direkt.

„Asi nikdo nečekal, že to dospěje do takové fáze,“ přiznává bývalý reprezentant a nyní sportovní ředitel českých sdruženářů Tomáš Slavík. „Náš sport byl v programu zimních her od úplného začátku, teď moc nevíme, co bude,“ přitakává nový předseda úseku Vladimír Sedláček.

Svět všestranných klasických lyžařů ale nerezignoval. „Byl to pro všechny obrovský zásah. Ale celé prostředí se naopak ještě víc semklo a udělala se spousta práce funkcionářské i sportovní,“ vidí Slavík.

„Vážíme si, že nás svaz, Dukla ani partneři nehodili přes palubu,“ kvituje Sedláček, jenž ve funkci po dvanácti letech vystřídal Radka Cikla, že jeho úsek nepřišel o podporu.

Opačný scénář by byl citelným zásahem pro celou základnu. „Ve střední a severní Evropě si neumíme představit výchovu bez kombinace, která je propojena se sportovními školami. U nás se zásadně až do nějakých patnácti let nespecializuje, často závodníci dělají oboje a pak se teprve profilují ve skokana nebo kombiňáka,“ připomíná Slavík.

Oba sporty se zároveň dělí o infrastrukturu, především můstky, jejichž situace je v Česku dlouhodobě žalostná.

Je ale zřejmé, že pokud by kombinace zůstala dlouhodobě mimo olympijskou rodinu, byl by to neudržitelný stav. A tak funkcionáři i závodníci usilují o co nejrychlejší návrat. Určitou nadějí je i možnost pořadatelské země ovlivnit program her. A Francie má úspěšnou historii v čele s olympijskými vítězi Fabricem Guyem a Jasonem Lamy-Chapuisem.

„Ale ta možnost je velmi teoretická,“ tuší Slavík, že na last minute záchranu v programu nejbližších her už nedojde. Snahy se tak upínají k další olympiádě v Utahu v roce 2034. Také USA mají ve svém středu legendy tohoto sportu, jako jsou Todd Lodwick či Bill Demong.

I proto Světový pohár letos zamíří po dlouhých letech za moře do Lake Placid, aby si znovu získal pozornost amerických fanoušků i médií. „To je hlavní cíl, k němuž směřuje mezinárodní federace. Přes léto proběhlo několik jednání a oproti minulým letům se všech účastnili i nejvyšší představitelé,“ kvituje Slavík snahu nového šéfa FIS Alexandra Ospelta.

Rozhodnutí o programu her v Salt Lake City by mělo padnout už za dva roky. „V Evropě máme tendenci vidět, že jsme pupek světa, ale v rámci olympijských her je třeba být globální sport, nejen na půdě Evropy, Severní Ameriky a možná Japonska,“ popisuje Slavík snahy o další rozšíření disciplíny, která nemůže žít jen ze své tradice.

Jaké další trumfy v rukávu má kombinace? Například nové atraktivnější formáty. Letos v Ramsau se po skoku seřadí závodníci na krátký třífázový běžecký závod, z něhož postupně postoupí dvacet a následně deset nejlepších. Ti se pak postaví na finálový závod na roštu jako ve formuli jedna.

Kontaktní závod by měl přinést větší atraktivitu. Snahou je co nejvíce zkrátit pauzu mezi skokanskou a běžeckou částí, aby byl televizní přenos kompaktní a ne moc dlouhý.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Nejlepší český sdruženář Jiří Konvalinka.

Důležitý bude další progres ženské kombinace. „Počet závodnic tolik neroste. Přijdou mladé holky a starší odejdou, navíc bylo hodně zranění. Ale konkurence se zvýšila,“ vidí česká reprezentantka Jolana Hradilová.

Ta bude ve Světovém poháru reprezentovat s Terezou Koldovskou, mezi muži sází český tým na perspektivní duo Jiří Konvalinka a úřadující juniorský mistr světa Lukáš Doležal.

内容来自 Sport.cz - Motorsport,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

用 HomepageTab 新标签页关注 RSS,打开浏览器就能看到更新。

安装 HomepageTab