Hloubka zaplavené části Hranické propasti může být extrémní. Další výprava na dno proběhne příští rok
„Pokračování tam stoprocentně je. Robot, který tam byl při posledním průzkumu vyslán, jej viděl. Otázkou je, co je dál. Možná se dočkáme naprosto nečekaného objevu. Je to zcela reálné,“ řekl Novinkám geolog František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd ČR. Podle něj je bádání v Hranické propasti jedním z největších dobrodružství současné geologie v Česku.
V srpnu 2022 posunuli speleologové ve spolupráci s mezinárodním týmem vědců světový rekord Hranické propasti. Podvodní robot UX-1Neo se tam ponořil do hloubky 450 metrů pod hladinu. Překonal tak předchozí rekord z roku 2016 – 404 m – o celých 46 metrů.
„Na záznamu bylo vidět, že chodba pokračuje dál, že jde o obrovský prostor, který má 30 × 40 metrů. Jak bude pokračovat, to je velký otazník,“ doplnil Kuda. Je možné, že u 500 metrů stroj narazí při výzkumu plánovaném na srpen 2027 na dno. To ale může být mnohem níže.
Zaplavená část propasti vytváří tzv. studny. Jde o široké prostory plné vody, končící zúženími, pod nimiž jsou další široké prostory. Geolog považuje hloubku až kilometr za reálnou.
„Propast se nachází ve vápencovém masivu a my prokazatelně víme, že mocnost, chceme-li výška tohoto masivu, je okolo kilometru. Takže je reálné, že propast vede přes celou tuto vápencovou vrstvu,“ vysvětlil vědec. Ty nejodvážnější teorie připouštějí, že dno může být ještě hlouběji.

Foto: Vladimír Klepáč, Novinky
Geolog František Kuda se zabývá dlouhodobě výzkumem v Hranické propasti.
Podle Kudy by hloubka mohla být až extrémní. V propasti byly objeveny stopy helia a „některé opravdu odvážné teorie“ hovoří o tom, že helium je až ze zemského pláště. Vědec zdůraznil, že je nutné vnímat je s rezervou. Jisté je, že nový výzkum potvrdí výjimečnost Hranické propasti.
Z vědeckého hlediska není podle Kudy jen fascinující to, mít v Česku nejhlubší sladkovodní zaplavenou propast na světě. Otázkou podle něj je, proč se tento útvar vytvořil právě v Hranickém krasu, co jej formovalo.

Foto: Michal Guba, ČTK
Robot za pomoci šesti kamer a sonarových paprsků nasnímal při ponoru podrobně členitý krasový terén a speleologům jej promítl do 3D mapy.
A co Macocha?
Připomněl, že na prozkoumání čeká i zaplavené dno propasti Macochy v Moravském krasu. Ta je na rozdíl od Hranické mnohem mohutnější a díky propojení s Punkevními jeskyněmi také slavnější. Macochu navštíví ročně 200 000 turistů.
Speleopotápěč Michal Piškula se dostal v roce 2000 v Dolním jezírku na dně propasti u Macochy do hloubky 50 metrů. Dále nepronikl. Cílem speleologů bylo tehdy také vyčistit jezírko od odpadků – celkem z něj vyvezli odpad, který naplnil dva kamiony. Šlo o předměty naházené do hlubin z Horního můstku. Při průzkumu objevili i ostatky muže pohřešovaného šest let.
内容来自 Novinky.cz - Internet a PC,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗
