Temné bezvětří – Dunkelflaute – ukazuje dopady Energiewende
Uhelná elektrárna v Tušimicích by měla být v provozu tak dlouho, aby její výrobu stihly nahradit nízkoemisní zdroje. Na její budoucí přebudování na jaderný zdroj se třemi malými modulárními reaktory Rolls-Royce se už pracuje. (Zdroj ČEZ)
Válečné události, které zasáhly Hormuzský průliv, dramaticky ovlivňují ceny ropy a zemního plynu. Jejich dlouhodobě vysoká cena vedla i k nižšímu naplnění zásobníků před zimou. Zásobníky plynu napříč Evropskou unií jsou naplněny téměř ze 75 %. Německo však dosáhlo naplnění pouze 61 %, i když jeho národní cíl byl pro začátek listopadu 70 %. To by sice měla být v normálních podmínkách dostatečná úroveň, v případě velmi chladné zimy a prohloubení problémů s dodávkou a cenou plynu by však mohlo mít Německo zásadní problémy. A tam se skrývá i riziko pro nás, my jsme na konci potrubí, kterým se k nám plyn přes Německo dodává.
Dopady německého mixu (nejen) na cenu elektřiny
Hlavním problémem Německa je, že během zimního období, a hlavně v období inverzí a temného bezvětří, které je často doprovází, je závěrnou elektrárnou plynová, a ta pak určuje velmi vysokou cenu elektřiny na spotovém trhu. Je třeba připomenout, že na spotovém trhu s velkými fluktuacemi cen, které se někdy dostanou do velkého záporu a jindy i do nadoblačných výšin, se obchoduje jen část elektřiny. Zde dominantně prodávají obnovitelné zdroje nebo právě fosilní určené k pokrytí chybějící produkce při nedostatku výroby obnovitelných zdrojů. Jaderné zdroje prodávají dominantní část své elektřiny na forwardových trzích rok, dva i tři roky dopředu na pokrytí základního zatížení.
Pro firmy je rozumné mít dostatečně dopředu zajištěnu dodávku elektřiny, kterou budou určitě potřebovat. S upřesňováním potřeby pak postupně nákupy doplňují. Pro elektrárnu pak je rozumné mít zajištěný odběr dopředu za dobrou cenu pro elektřinu, kterou určitě vyrobí. Jaderné elektrárny mají rozvrh plánovaných odstávek, v ostatní době mohou vyrábět. Spolehlivé předpovědi počasí jsou možné jen na několik dní dopředu. Jaké bude počasí za rok, nevíme.
Graf 1) Výroba elektřiny v Německu mezi 12. říjnem až 12. listopadem. (černá linie – spotřeba, zelená - biomasa, tmavě modrá – vodní, světle hnědá – hnědé uhlí, temně hnědá – černé uhlí, oranžová – plyn, světle modrá – vítr, žlutá – fotovoltaika). (Zdroj Energostat)
Větrné elektrárny tak samostatně nemohou prodávat svůj výkon na delší dobu dopředu. U fotovoltaiky můžeme předpokládat, že v létě kolem poledne budou určitě schopny dodat nejméně výkon odpovídající zataženým podmínkám. Prodej většího výkonu dopředu samostatně je rizikem. Pokud by tyto obnovitelné zdroje negarantovaný výkon prodaly, může nastat situace temného bezvětří a jejich provozovatel musí pro dodávku slíbené elektřiny zaplatit na spotovém trhu cenu daleko přesahující hodnoty, za kterou svoji výrobu prodal. Provozovatel může tuto nevýhodu zmíněných obnovitelných zdrojů řešit jejich kombinací například s vodními nebo plynovými elektrárnami, či těmi na biomasu. Musí je však mít. Každá elektrárna může mít nečekanou poruchu, ale riziko takové události je malé, a navíc se tato nemusí potkat s vysokými cenami elektřiny na spotovém trhu.
Současná kombinace velkého výkonu větrných turbín a fotovoltaiky a závislosti na plynových zdrojích při jejich zálohování nejen v Německu vede k velkým fluktuacím spotových cen. Vysoká míra dotací způsobuje v případech velkého přebytku výroby těchto zdrojů i velmi vysoké hodnoty záporných cen. V té době také dochází k silné kanibalizaci nedotovaných zdrojů závislých na počasí těmi dotovanými. Naopak v případě temného bezvětří je nutné intenzivně využívat plynové zdroje s vysokou cenou a spotové ceny rostou i velmi vysoko.
Graf 2) Výroba elektřiny ve Francii mezi 12. října až 12. listopadu (černá linie – spotřeba, světle žlutá – jaderné, tmavě modrá – vodní, oranžová – plyn, světle modrá – vítr, tmavě žlutá – fotovoltaika). (Zdroj Energostat)
Okamžité ceny elektřiny ovlivňují ty budoucí v omezené míře. Pokud je cena plynu vysoká nyní, jsou obavy z vysokých cen větší i při úvahách o situaci v příštím roce nebo i později. To je důvodem, proč byly například ceny elektřiny na stejnou dobu v příštím roce nižší v době před začátkem války mezi USA a Íránem, než jsou nyní. Stejně tak mohou mít vliv přísliby nižších cen postavené třeba právě na větším podílu výroby z dotovaných obnovitelných zdrojů. V tomto roce forwardové ceny na rok dopředu byly na počátku roku nejnižší, ale ani tehdy se nedostaly pod 85 EUR/MWh. Průměr byl nejnižší v únoru, kdy dosáhl hodnoty 90 EUR/MWh. Po krizi v Hormuzském průlivu pak výrazně stouply, v prvním čtvrtletí se pohybovaly zhruba mezi 85 a 105 EUR/MWh, ve druhém mezi 95 a 105 EUR/MWh, ve třetím mezi 100 a 145 EUR/MWh a ve čtvrtém (do poloviny listopadu) mezi 135 a 162 EUR/MWh. To jsou ceny, za které prodávají elektřinu zdroje pro základní zatížení.
Vliv současného počasí na německou elektroenergetiku
V současné době jsme se dostali do klasického podzimního počasí, které nám umožňuje pozorovat zásadní problémy německé Energiewende. Podívejme se, jak vypadala produkce elektřiny v Německu mezi 12. říjnem a 12. listopadem (Graf 1). V prvním období, které probíhalo mezi 12. říjnem a 23. říjnem, poměrně stabilně foukalo, a ještě přes poledne docela svítilo slunce. I tak se však Německo neobešlo bez intenzivního využívání fosilních zdrojů hlavně v době, kdy foukalo méně. Podmínky vedly k tomu, že se ceny elektřiny většinou pohybovaly v rozmezí 160 až 220 EUR/MWh. Ve dnech 24. až 25. října, které padly zrovna na víkend, kdy je nízká spotřeba, začalo silně foukat a výroba v Německu silně přesáhla spotřebu.
Jak je vidět, i v té době Německo využívalo fosilní zdroje, aby dokázalo regulovat elektrickou síť a reagovalo na změny počasí i spotřeby. Cena elektřiny tak spadla na průměry v koridoru 15 EUR/MWh až 30 EUR/MWh, minimální čtvrthodinová cena pak byla 25. října, kdy se dosáhlo i záporné nuly. Období od 28. října do 12. listopadu se pak vyznačovalo počasím blízkým temnému bezvětří a vedlo k intenzivnímu spalování fosilních zdrojů. V té době také Německo elektřinu významně dováželo. Zde se průměry cen pohybovaly mezi 250 až 350 EUR/MWh, maximální čtvrthodinové ceny bylo dosaženo 9. listopadu na hodnotě 635 EUR/MWh.
Pro srovnání se můžeme podívat na situaci ve stejném období ve Francii (Graf 2). Vidíme, že Francie dominantní část produkce realizuje z jaderných zdrojů. Využití fosilních je minimální. Zároveň svou produkcí pokrývá nejen svou potřebu, ale vývozem velmi pomáhá hlavně Itálii, ale i Německu. Pokud jde o spotovou cenu, tak ta je i u Francie dominantně ovlivňována německým mixem a jeho problémy.
Zároveň se ukazuje, že příspěvek Energiewende i po více než čtvrtstoletí jejího průběhu je v oblasti potlačení emisí CO2, což byl její hlavní deklarovaný cíl, velmi problematický. Je to vidět na srovnání emisní náročnosti Německa a Francie v posledních letech (Grafy 3 a 4).
Jaký bude další vývoj?
Budoucí vývoj na přelomu tohoto a dalšího roku závisí na vývoji dostupnosti a cen plynu a také na průběhu letošní zimy. Zde je obrovským problémem i to, že se zemní plyn nevyužívá jen pro výrobu elektřiny, ale také pro vytápění a další účely u obyvatelstva i průmyslu. Jeho intenzivní spotřeba pro výrobu elektřiny, která snižuje jeho dostupnost a zvyšuje cenu, může mít i dramatické sociální dopady.
Německo si zásadní problémy, které si svou Energiewende způsobilo, začíná pomalu uvědomovat. I to je důvodem, proč odkládá odstavení svých uhelných elektráren. Chce je udržovat v záloze, aby mohly zaskakovat v případě temného bezvětří. Zároveň už vypsalo aukce na plynové zdroje, které by je v budoucnu nahradily. Jeho závislost na dovozu zemního plynu se tak dále zvýší. I v dlouhodobějším výhledu tak můžeme čekat podobně krizové průběhy v obdobích s výskytem temného bezvětří.
I Česko plánuje uhelné elektrárny odstavit a připravuje aukce na výstavbu plynových zdrojů, které je nahradí. Jejich realizace začne až po zahájení realizace plynových zdrojů v Německu i jinde, je tak otázka, jak to bude s dostupností výrobních kapacit v té době. Můj osobní názor je, že by mělo Česko zajistit, aby jeho uhelné elektrárny byly v provozu do doby, než se za ně dokončí nízkoemisní náhrada. Výstavba plynových bloků na přechodné období tak nebude potřeba.
Závěr
Že bude mít německá Energiewende a její následování v některých evropských státech dramatické dopady na dostupnost a cenu elektřiny, jsem varoval už při jejím začátku. A v posledních letech podrobně dokumentuji její dopady většinou právě v době podzimu a zimy, viz například článek z předminulé zimní sezóny. V jejích dřevních dobách byla ještě naděje, že v rozvinutých zemích úspory a zvýšení efektivity povedou k stagnaci či dokonce poklesu spotřeby elektřiny, nyní je už však jasné, že elektrifikace dopravy a průmyslu, a hlavně rozvoj umělé inteligence a datových center, povedou k jejímu významnému růstu. Datová centra potřebuji právě stabilní a spolehlivé dodávky elektřiny pro základní zatížení, a právě pro ně jsou vhodné jaderné elektrárny. Nejen EU tak dramaticky mění svůj pohled na jadernou energetiku. Jestli se jí však podaří napravit škody způsobené Energiewende a zabrání propadu průmyslu a životní i sociální úrovně společnosti, je bohužel otevřenou otázkou.
Přednáška o zkoumání reakcí neutronů důležitých pro pokročilé štěpné a fúzní technologie i pro popis produkce těžkých prvků při výbuchu supernovy a splynutí neutronových hvězd:
Rozhovor o energetice, a zvláště té jaderné
内容来自 OSEL,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗



