Nic nesmělo selhat. Stavbaři předvedli dokonalou souhru při rekordní betonáži mostu

Kdyby existovala èeská silnièní kniha rekordù, stavební dìlníci by si po noci na ètvrtek mohli jeden rekord pøipsat. Na dálnièním obchvatu Litomyšle bìhem betonáže nejvìtšího mostu nad budoucí D35 u Janova uložili do mostní konstrukce za 25 hodin bez pøerušení prací 2 500 kubíkù betonu. Desetikilometrový úsek, který se otevøe pøíští léto, bude posledním dílem skládaèky souvislého dálnièního spojení mezi Hradcem Králové a Svitavami.

Každé tøi minuty pøijíždí na stavbu domíchávaè s osmi kubíky èerstvého betonu, který tøi velká betonáøská èerpadla s dlouhými rameny dopravují do hustì ocelí vyztuženého bednìní mostovky. Každé z èerpadel má na starosti dispeèer s dálkovým ovladaèem, na nìmž je v koordinaci s ostatními dìlníky ukládání betonu do konstrukce budoucího mostu. Nic se nesmí pokazit. Zálohované je všechno – od betonáøských èerpadel pøes betonárky až po øidièe domíchávaèù a pumpaøe.

Øeè je o stavbaøích dálnièního úseku D35 mezi Litomyšlí a Janovem, kde od støedeèní pùlnoci do ètvrteèní jedné hodiny ranní probíhala logisticky nároèná betonáž 127 metrù dlouhého a 18,5 metru širokého ètyøpolového mostu s pøedpjatou železobetonovou konstrukcí.

„Práce zaèaly ve støedu minutu po pùlnoci a betonáž byla dokonèena ve ètvrtek v jednu hodinu ráno,“ hlásila mluvèí ØSD Petra Drkulová.

Stavbaøùm koordinaèní pøípravy trvaly mìsíc a každý týden se museli potkávat, aby všechno klaplo a nevznikl žádný zádrhel. „Musí to jet jako orchestr. Pokud bychom betonáž pøerušili, vznikly by pracovní spáry, což není žádoucí. Rozhodovali jsme se, zda most budeme betonovat na tøikrát, na dvakrát, nebo najednou. Protože jsme se dostávali do pozdních mìsícù roku s nejistým poèasím, rozhodli jsme se pro kontinuální betonáž, abychom vše zvládli najednou a nemuseli práce pøerušovat,“ popisuje technologický postup na nejvìtším mostì za zhruba 100 milionù korun Jan Matoušek, hlavní stavbyvedoucí mostu ze spoleènosti Firesta, která ve sdružení s firmou Strabag desetikilometrový úsek dálnice u Litomyšle staví.

Na betonáži pracovalo 150 lidí, pøípravy trvaly mìsíce

Bez pøerušení se za zhruba 25 hodin podaøilo ze tøí betonárek dostat na stavbu 2 500 kubíkù betonu.

„Betonáž je nároèná hlavnì na poèet lidí a jejich koordinaci. Beton na mostovku nepøetržitì dováží 23 domíchávaèù, za jejichž volanty se støídá 46 øidièù. Na mostì se pohybuje pøibližnì 60 pracovníkù. Celá betonáž zamìstnala pøibližnì 150 lidí. Beton se na stavbu vozí z Litomyšle, Ústí nad Orlicí a Tøebovic, v záloze máme betonárku ve Vysokém Mýtì. V pøípadì výpadku lidí jsme schopni stáhnout lidi z dálnice u Hoøic a pokraèovat v betonáži,“ pøedesílal ve støedu odpoledne stavbyvedoucí záložní plán, který nakonec nebyl potøeba.

Pøíprava celé mostovky vèetnì bednìní a 500 tun ocelové výztuže trvala tøi mìsíce. Samotná betonáž byla hotová prakticky za jediný den. Jak uvedla mluvèí spoleènosti Cemex, která na stavbu beton dodává, šlo o historicky nejvìtší jednorázovou betonáž v Èeské republice.

„Akce je zajímavá nejen samotným objemem betonu, ale pøedevším organizací práce. Z betonárny máme beton za 15 minut na stavbì. Z pùvodnì plánovaných 36 hodin se nám podaøilo dodávku betonu zkrátit na ménì než 30 hodin. Vyžadovalo to nejen zajištìní stabilní kvality betonu a plynulé výroby, ale pøedevším precizní logistiku, aby na stavbì nedocházelo k žádným prostojùm,“ øekla mluvèí Cemexu Tereza Kejla.

Kvalitu betonu hlídaly laboratorní testy, stavba dálnice pokraèuje podle plánu

Co se týèe složení, v celkových 2 500 m3 krychlových betonu je více než 1 140 tun cementu a pøibližnì 7 800 kilogramù plastifikátorù, které pomáhají zajistit požadované vlastnosti betonové smìsi.

Stavbaøi plánují odstranit bednìní na èelech mostu už v pondìlí, aby mohli odborníci železobetonovou konstrukci pøedepnout. Tím jí dodají potøebnou únosnost.

Potøebnou kvalitu betonu dle receptur ØSD kontrolovali technici pøímo na stavbì laboratorními zkouškami u každé betonáøské pumpy. Z dodávané smìsi mìøili její konzistenci, objemovou hmotnost a obsah vzduchu. Souèástí kontrol bylo také odebírání vzorkù, z nichž se vyrábìly betonové kostky pro zkoušky pevnosti v tlaku.

„Pokud by mìl beton špatné parametry, které jsou dané normou, tak bychom domíchávaè poslali zpátky. Zatím jsme k takovému kroku pøistoupit nemuseli. Zatím všechny betonárky dodržují kvalitu betonu a není potøeba nic vracet,“ dodal Matoušek.

Stejnou technologií stavbaøi postupovali také u dalších ze 14 mostù, které se na dálnièním úseku nacházejí. Budovaný most, který bude po dokonèení dálnice pøevádìt dopravu ze silnice I/35, má však nejvìtší rozpìtí.

Stavbaøe zaskoèil skalní masiv

Stavba desetikilometrového dálnièního úseku postupuje podle harmonogramu. Výraznìjší skluz podle Radka Novotného ze spoleènosti Strabag nenastal ani kvùli neèekanému skalnímu masivu.

„Práce probíhají na celém úseku. Máme položených 45 tisíc tun asfaltových smìsí z celkových 110 tisíc tun, takže jsme pomìrnì daleko. Zhruba jen na tøech kilometrech zatím nemáme konstrukèní vrstvy. Skalní masiv se nachází na posledních dvou kilometrech dálnice. Pøibližnì na kilometru tohoto úseku jsme museli pøistoupit k odstøelùm. Odhadem jich bylo 15 až 20. Z finanèního i objemového hlediska je dálnice ze 70 procent hotová,“ øekl Novotný.

Poslední úsek dálnice D35 mezi Hradcem Králové a Svitavami by se mìl øidièùm otevøít v létì pøíštího roku.

„Stavbu tohoto úseku jsme zahájili v únoru 2025. Bude 10,5 kilometrù dlouhý. Souèástí je 14 mostních objektù, 13 protihlukových stìn o délce témìø 6 tisíc metrù a jedna mimoúrovòová køižovatka Janov,“ dodala Drkulová.

内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

用 HomepageTab 新标签页关注 RSS,打开浏览器就能看到更新。

安装 HomepageTab