Biotech Act: Evropa chce posílit konkurenceschopnost v klinickém výzkumu
Praha/Brusel 19. listopadu 2026 (PROTEXT) - Evropská unie pokraèuje v pøípravì nové legislativy European Biotech Act, která má posílit konkurenceschopnost evropského biotechnologického a farmaceutického výzkumu a zlepšit dostupnost inovativní léèby pro pacienty. Návrh Evropské komise nyní prochází projednáváním v Radì EU a Evropském parlamentu. Jednou z klíèových souèástí návrhu je revize evropského naøízení o klinických hodnoceních, která má zjednodušit administrativní procesy, zkrátit schvalovací lhùty a usnadnit realizaci mezinárodních klinických studií.
Evropský Biotech Act reaguje na rostoucí globální konkurenci v oblasti výzkumu a vývoje nových léèiv. Podle analýzy spoleènosti IQVIA pro Evropskou federaci farmaceutického prùmyslu a asociací (EFPIA) klesl podíl Evropského hospodáøského prostoru na celosvìtovém poètu komerèních klinických studií z 22 % v roce 2013 na 12 % v roce 2023. Mezi lety 2018 a 2023 se zároveò pøibližnì o 60 tisíc snížil poèet pacientù zaøazených do studií, které zahrnovaly alespoò jedno výzkumné pracovištì v Evropském hospodáøském prostoru. Nová legislativa má pomoci tento trend zvrátit, odstranit zbyteèné administrativní pøekážky a vytvoøit pøedvídatelnìjší prostøedí pro klinický výzkum.
„Evropa v posledních letech ztrácí tempo i investice do klinického výzkumu ve prospìch Spojených státù a Èíny. Biotech Act pøedstavuje pøíležitost tento trend zvrátit. Potøebujeme zkrátit schvalovací lhùty, odstranit zbyteènou administrativu a pøivést do Evropy více klinických studií. Získají tím pacienti, kteøí se mohou dostat k inovativní léèbì døíve, lékaøi díky zkušenostem s nejmodernìjšími terapeutickými postupy i zdravotnické systémy, kterým klinické studie pomáhají snižovat náklady na léèbu. Velký potenciál vidíme také ve využití umìlé inteligence a digitalizace, napøíklad pøi pøípravì klinických studií, sbìru dat nebo v možnostech zapojení pacientù na dálku,“ uvádí David Koláø, výkonný øeditel Asociace inovativního farmaceutického prùmyslu (AIFP).
K budoucí podobì European Biotech Actu a jeho dopadùm na klinický výzkum se v listopadu uskuteènil v Evropském parlamentu v Bruselu kulatý stùl poøádaný Asociací inovativního farmaceutického prùmyslu (AIFP) za úèasti zástupcù evropských institucí, èeského ministerstva zdravotnictví, farmaceutického prùmyslu a pacientských organizací.
„Klíèové je, abychom pøišli s legislativou, která bude ambiciózní, ale zároveò vymahatelná. Evropa mùže v oblasti biotechnologií udìlat obrovský pokrok, pokud dokáže naplno využít výhod jednotného trhu. Výzkum, vývoj i zavádìní biotechnologií do praxe jsou mimoøádnì nákladné, a proto je zásadní spolupráce napøíè èlenskými státy a co nejjednodušší pravidla. Ve výsledku z toho nebude tìžit pouze prùmysl, ale pøedevším pacienti, kteøí získají rychlejší pøístup ke kvalitní inovativní léèbì. Právì tento cíl nesmíme bìhem legislativního procesu ztratit ze zøetele,“ øíká Ondøej Krutílek, poslanec Evropského parlamentu.
Rychlejší schvalování klinických studií
Jedním z nejvýznamnìjších opatøení European Biotech Actu je plánovaná úprava naøízení o klinických hodnoceních. Návrh Evropské komise poèítá se zkrácením standardní lhùty pro poèáteèní povolení klinické studie ze 75 na 47 dní, pokud není nutné vyžádat si doplòující informace. Souèasnì má omezit duplicitní dokumentaci, zlepšit koordinaci mezi èlenskými státy a usnadnit realizaci studií ve více evropských zemích. Vìtší prostor by mìly dostat také moderní technologie, vèetnì umìlé inteligence pøi navrhování klinických hodnocení, digitálního sbìru dat a inovativních zpùsobù provádìní studií.
„Ministerstvo zdravotnictví ÈR podporuje hlavní cíle evropského Biotech Actu. Potøebujeme rychlejší, koordinovanìjší a pøedvídatelnìjší schvalování klinických studií a vìtší harmonizaci pravidel napøíè Evropskou unií. To vše ale musí probíhat bez kompromisù v oblasti bezpeènosti pacientù a kvality získávaných dat. Za dùležité považujeme také jasné vymezení odpovìdností jednotlivých aktérù a zachování možnosti èlenských státù pøipomínkovat spoleèné postupy. Samotné pøijetí legislativy pøitom nebude staèit. Rozhodující bude její praktické zavedení a zajištìní dostateèných kapacit, aby bylo možné nové požadavky a lhùty skuteènì dodržovat,“ vysvìtluje Jana Hlaváèová, vedoucí oddìlení hodnocení zdravotnických technologií ministerstva zdravotnictví ÈR.
Význam rychlého pøijetí legislativy zdùrazòují také zástupci evropského farmaceutického prùmyslu. V globální konkurenci o umístìní klinických studií rozhoduje vedle odborných kapacit a kvality zdravotnictví také rychlost schvalovacích procesù a pøedvídatelnost regulatorního prostøedí.
„Celosvìtová konkurence v oblasti klinických hodnocení sílí. Evropa pøitom má pøíležitost posílit svou pozici jako atraktivní místo pro farmaceutický výzkum a vývoj. Návrh evropského aktu o biotechnologiích (European Biotech Act) obsahuje nìkolik opatøení, která mohou zlepšit podmínky pro klinický výzkum v Evropì. Patøí mezi nì kratší lhùty pro schvalování, možnost soubìžného posuzování zmìn, omezení duplicitních požadavkù na dokumentaci a jednodušší postupy pro provádìní klinických hodnocení ve více zemích. Tìšíme se na spolupráci s tvùrci politik a dalšími partnery, aby byla legislativa rychle pøijata a úèinnì uvedena do praxe. Mùže tak pøispìt k lepším podmínkám pro klinický výzkum a inovace a zvýšit konkurenceschopnost Evropy v této oblasti. V koneèném dùsledku z toho budou mít prospìch pacienti,“ uvádí Alexandra Tamas, místopøedsedkynì pracovní skupiny EFPIA Biotech Advocacy Task Force a øeditelka pro evropské veøejné záležitosti spoleènosti Novartis.
Silnìjší hlas pacientù
Nìkteré zmìny pravidel pro klinická hodnocení by mohly pacientùm pøinést konkrétní pøínosy, zejména více pøíležitostí zapojit se do klinického výzkumu. Evropské pacientské organizace zároveò upozoròují, že legislativní zmìny by mìly více zohledòovat potøeby samotných úèastníkù studií.
„Pro pacienty je nejdùležitìjší, aby nová legislativa skuteènì zohledòovala jejich potøeby. To znamená zapojovat je již do pøípravy klinických studií, harmonizovat formuláøe informovaného souhlasu a usnadnit pøeshranièní pøístup ke klinickým hodnocením. Pacienti by nemìli být znevýhodnìni jen proto, že se vhodná klinická studie neuskuteèòuje v jejich domovské zemi. Stejnì dùležité je, aby úèastníci klinických studií lépe odráželi rozmanitost populace. K tomu je tøeba odstraòovat pøekážky, kterým èelí skupiny obyvatel s omezeným pøístupem ke klinickému výzkumu nebo s nedostateèným zastoupením ve studiích. Musíme zajistit, aby poznatky z klinických studií tuto rozmanitost odrážely a daly se využít v evropské zdravotnické praxi,“ uzavírá Solene Jouan, specialistka na evropskou zdravotní politiku organizace European Patients’ Forum.
European Biotech Act pøedstavuje pøíležitost ke zjednodušení evropské regulace, ale také k posílení pozice Evropy v mezinárodním výzkumu. Rozhodující bude, zda se podaøí navrhované zmìny promítnout do skuteènì rychlejších a koordinovanìjších procesù napøíè èlenskými státy. Právì jejich praktické fungování urèí, zda Evropa dokáže pøilákat více klinických studií a nabídnout pacientùm širší možnosti pøístupu k inovativní léèbì.
Zdroj: Asociace inovativního farmaceutického prùmyslu
PROTEXT
ÈTK Connect ke zprávì vydává obrazovou pøílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/60123.
内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗