Je dobré být na smrt připraven? „Za mne určitě,“ říká lékařka a psychoterapeutka Denisa Mlčochová
Témata dnešního dílu:
- Pro koho je paliativní péče určená? (3:40)
- Je paliativní péče dostupná všude? (9:40)
- Jaký je rozdíl mezi péčí o mladého člověka a o staršího seniora? (11:40)
- Kdy je dobré začít se připravovat na vlastní smrt (20:20)
„Díky rozvoji paliativní péče mají lidé s vážnou nemocí stále více možností žít svůj život kvalitněji a podle svých preferencí. Paliativní medicína je velmi nadějeplná práce,“ říká lékařka.
Paliativní péče není jen o konci života
„Paliativní péče je komplexní medicínská péče zaměřená na zlepšení kvality života lidí s vážným onemocněním a jejich blízkých. Pokud se jedná o její přístup v rámci nemocnic, má být součástí komplexního přístupu k pacientovi a jejím smyslem je, že se doplňuje s ostatními obory, které se starají o tyto pacienty. Jejím cílem je například zmírňování obtíží, poskytování psychické, duchovní a sociální podpory. Její přístup je tedy multidisciplinární, aby pokryl všechny potřeby člověka,“ vysvětluje Mlčochová.
Paliativní péče přitom není určena pouze onkologickým pacientům. Pomoci může také lidem s kardiologickými, neurologickými či psychiatrickými onemocněními. Zkrátka všude tam, kde se člověk potýká s diagnózou vážné nemoci.
Pacienti ji mohou využít už ve chvíli, kdy se o závažné diagnóze dozvědí a potřebují se zorientovat v možnostech a cílech další léčby nebo v jiných medicínských otázkách, například v prognóze. Stejně tak mohou potřebovat multidisciplinární podporu, která zohledňuje nejen jejich zdravotní stav, ale i psychické, sociální a duchovní potřeby.
K dispozici jsou nemocniční paliativní týmy, specializované ambulance paliativní medicíny, mobilní paliativní péče (mobilní hospic) i lůžkové hospice. „Pomoci mohou také praktičtí lékaři, kteří zajišťují takzvanou obecnou paliativní péči a mohou pacienty nasměrovat na specializovaná zařízení. Podporu nabízejí rovněž různé pacientské organizace, například Veronica, Amelie nebo Bellis,“ objasňuje psychoterapeutka.
Paliativní péče vyžaduje odbornost i schopnost vnímat člověka v celé jeho životní situaci
„Vedle medicínských postupů hraje v paliativní péči zásadní roli také individuální přístup a respekt. Každý člověk má jiné potřeby, představy a preference. Důležité je se zajímat o to, co je pro konkrétního pacienta důležité, a podle toho péči přizpůsobit.
Každý člověk potřebuje něco jiného, někdo o své nemoci nechce komunikovat a zaměřuje svou pozornost na jiné věci, například péči o své blízké. Je nezbytné se zajímat o preference pacienta, ty pak tvoří základ dobrého přístupu.

Foto: Petr Horník , Novinky
Lékařka a psychoterapeutka Denisa Mlčochová
Ráda i říkám, že dobrý paliativní odborník má umět klást dobré otázky, ať už směrem ke svým kolegům, kdy zjišťuje odborné věci důležité pro příběh pacienta, nebo směrem k pacientovi, kdy mu pomáhá hledat, co třeba ještě neumí vyslovit nebo domyslet, a dává mu dobrý prostor si věci srovnat.“
Umírání doma vyžaduje přípravu i podporu blízkých
Mnoho lidí si přeje strávit závěr života doma. Díky rozvoji paliativní péče mají dnes stále více možností, jak si toto přání splnit. Data ukazují, že s rozvojem paliativní péče klesá podíl úmrtí v nemocnicích a navyšuje se počet úmrtí v domácím prostředí.
„Určitě bych řekla, že většina lidí má přání zemřít doma, pokud mluví sami za sebe,“ říká v podcastu Denisa Mlčochová.
Aby však bylo možné o člověka v závěru života pečovat doma, je potřeba zvážit nejen přání nemocného, ale také možnosti a situaci jeho rodiny. Základní podmínkou je přítomnost pečující osoby, která může být pacientovi k dispozici nepřetržitě. Důležité je také zajistit potřebné zdravotnické pomůcky. S tím mohou pomoci sociální pracovníci a služby mobilních hospiců.
„Mobilní hospicové služby jsou hrazené ze zdravotního pojištění. Skutečné náklady na jeden den péče jsou ale vyšší, než činí tato úhrada. Rozdíly se poté pokrývají z příspěvků pacientů, někdy od dárců,“ vysvětluje lékařka.
Podobně se na úhradě péče podílejí pacienti také v lůžkových hospicích. Lidé v tíživé finanční situaci se však mohou s hospicem domluvit na individuálním řešení.
Je dobré myslet na smrt včas
Pečující osoby mohou za splnění zákonných podmínek čerpat také dlouhodobé ošetřovné, a to nejvýše po dobu 90 kalendářních dnů. Výše dávky činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Měla by tedy myšlenka na přípravu na vlastní smrt přijít už během aktivního života? „Za mě určitě. Nejen smrt je součástí smyslu života. I smysl života může člověku pomoci přijmout jeho konečnost. Snáze se odchází člověku, který žil opravdově – naplnil, k čemu se cítil být volán, miloval, dával, tvořil a dělal to nejlepší, co v dané chvíli dokázal. Možná právě vědomí, že svůj život nenecháme jen projít kolem sebe, nám umožňuje přijmout smrt o něco pokojněji.“
Více o tom, zda se lidé bojí smrti, k čemu slouží stránky Mojesmrt.cz a jak se liší paliativní péče u mladších a starších pacientů, se dozvíte v nové epizodě podcastu. Přehrát si ji můžete v úvodu článku nebo v podcastových aplikacích.
Moderátorka Kristýna Léblová a kapacity z medicínského prostředí. Neklepat vychází každý druhý čtvrtek.
Poslechněte si také naše další podcasty:
内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗
