Čtyři měsíce v kuse jedli každý den arašídy. Vědce překvapilo, co následně ukázaly snímky mozku
Hrst arašídů většinou považujeme za obyčejnou svačinu nebo „něco na chuť“. Výzkum nizozemských vědců však naznačuje, že tato nenápadná luštěnina může ovlivňovat také fungování stárnoucího mozku. A nejde jen o obecné doporučení zdravě jíst. Badatelé sledovali konkrétní změny v oblastech, které se podílejí na učení a ukládání vzpomínek.
Tým z Maastrichtské univerzity zveřejnil výsledky v odborném časopise Food & Function. Do experimentu zapojil 31 zdravých dobrovolníků ve věku od 60 do 75 let. Nikdo z nich netrpěl cukrovkou ani srdečním onemocněním. Vědci chtěli zjistit, zda pravidelná konzumace arašídů ovlivní způsob, jakým jejich mozek reaguje na hormon inzulin. Ten si většina lidí spojuje především s regulací krevního cukru. V mozku však plní i další důležité úkoly. Podílí se na komunikaci nervových buněk a procesech souvisejících s pamětí.
Arašídy nejsou ořechy. Patří mezi luštěniny
Přestože jim běžně říkáme burské oříšky, z botanického hlediska arašídy mezi ořechy nepatří. Podzemnice olejná (Arachis hypogaea) je rostlina z čeledi bobovitých, stejně jako hrách, fazole nebo čočka. Zajímavý je především způsob jejího růstu: po opylení se stopka květu prodlužuje a zavrtává do půdy, kde se následně vyvíjejí lusky se semeny. Právě ta známe jako arašídy. Výživovým složením se však podobají spíše ořechům, protože obsahují vysoký podíl tuků a bílkovin.
„Hormon inzulin hraje v mozku důležitou roli, protože podporuje paměť a další poznávací funkce. S přibývajícím věkem na něj ale může mozek reagovat méně citlivě, což souvisí se zhoršováním kognitivních schopností,“ vysvětlil Peter Joris z Maastrichtské univerzity, hlavní řešitel výzkumu.
Co ukázaly výsledky?
Účastníci měli po dobu 16 týdnů každý den sníst 60 gramů nesolených, nasucho pražených arašídů i s tenkou slupkou. Mohli je zkonzumovat najednou nebo si porci rozdělit během dne. Po osmitýdenní přestávce následovalo dalších 16 týdnů, tentokrát bez arašídů. Část dobrovolníků absolvovala jednotlivé fáze v opačném pořadí.
Na konci obou období vědci účastníkům aplikovali inzulin pomocí nosního spreje. Poté magnetickou rezonancí sledovali, jak se v následujících třiceti minutách mění průtok krve v různých částech mozku.
Výsledky ukázaly rozdíl v oblasti pravé mozkové hemisféry, která zahrnuje části hipokampu, parahipokampálního závitu a dalších struktur důležitých pro paměťové procesy.
Po období s arašídy reagovala tato oblast na podaný inzulin menší změnou prokrvení než po kontrolním období. Na první pohled by se mohlo zdát, že slabší reakce znamená horší výsledek. Autoři ji však interpretují jako možný projev účinnějšího působení inzulinu v mozku. Samotné měření ovšem tento mechanismus definitivně neprokazuje.
Jak je to s alzheimerem?
„Zjistili jsme, že každodenní konzumace arašídů příznivě ovlivnila reakci na inzulin v oblastech mozku souvisejících s pamětí u starších dospělých,“ uvedl Joris. Podle něj by tento účinek mohl pomáhat vysvětlit některé dříve pozorované přínosy arašídů pro poznávací funkce.
Výzkumníci totiž už v roce 2025 popsali, že během období s arašídy vzrostlo celkové prokrvení mozku ve srovnání s kontrolním obdobím o 3,6 procenta. Výkon v jednom z testů slovní paměti se zlepšil o 5,8 procenta. Výsledky dalších testovaných kognitivních schopností však podobné zlepšení neukázaly.
Nová studie se zaměřila na možný biologický mechanismus těchto změn. Neprokázala tedy sama o sobě, že arašídy zlepšují paměť nebo chrání před Alzheimerovou chorobou. Zajímavé také je, že vědci nezaznamenali významné změny v množství tuku v játrech, hladině cukru nalačno, inzulinu či cholesterolu ani v ukazatelích mírného systémového zánětu.
Co by mohlo za pozorovanými účinky stát? Podle Jorise pravděpodobně nejde o jedinou zázračnou látku. „K pozorovaným přínosům pro mozek může přispívat více živin obsažených v arašídech, včetně nenasycených tuků, vlákniny, vitaminů, minerálů a bioaktivních rostlinných látek,“ vysvětlil.
Arašídům navíc nechybějí rostlinné bílkoviny ani aminokyselina L-arginin. Z něj si tělo vytváří oxid dusnatý, který pomáhá regulovat rozšiřování cév. Jeho působení může souviset také s funkcemi důležitými pro učení a paměť.
Výsledky ovšem vyžadují opatrnost. Studie zahrnovala pouze 31 zdravých starších lidí a sledovala poměrně krátké období. Účastníci navíc arašídy přidávali ke své běžné stravě, takže vědci nemohou s jistotou oddělit účinek samotných arašídů od dalších změn jídelníčku. Výzkum finančně podpořila nadace The Peanut Institute Foundation, podle autorů ale do jeho průběhu ani vyhodnocení nezasahovala.
VIDEO: Udržet mozek ve zdraví. Důležitější než paměť je rychlost zpracování informací. Jak ji trénovat?

Zdroj: Food & Function, ScienceDaily, Medical Daily, Maastricht University
Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj内容来自 Aktuálně.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗