Válka na Blízkém východě zdražuje energie, se šokem z roku 2022 se to ale srovnat nedá

Současná situace vysokých cen energií v mnohých vyvolává obavy z nástupu další krize obdobné té, která začala počátkem roku 2022, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu. Přestože ceny na velkoobchodních energetických trzích v důsledku pokračujícího konfliktu na Blízkém východě skutečně vyletěly strmě vzhůru a bezesporu představují negativní riziko dalšího ekonomického vývoje, situace tak špatná jako v roce 2022 není. 

Globální ekonomika se nyní nachází ve výrazně lepší kondici než tehdy, kdy se ještě ani nestihla vzpamatovat z koronavirové pandemie a hned byla zasažena dalším šokem. Minimálně první polovina roku 2022 byla ještě významně ovlivněna doznívajícími problémy v dodavatelských řetězcích, které zesilovaly následný růst inflace. Jejich globální rozsah s těmi současnými podle indikátoru od newyorského Fedu zatím příliš srovnatelný není. Současné problémy mají spíše lokální povahu a do velké míry se týkají hlavně námořní dopravy v oblasti Blízkého východu. 

Ceny jsou jinde

Srovnatelný ale není ani samotný rozsah dosavadního energetického šoku. Ceny jednoletých kontraktů na dodávku elektrické energie pro evropský trh se ve druhé polovině roku 2022, kdy byly nejvýše, pohybovaly nejčastěji kolem úrovně 400 eur za megawatthodinu, nyní se přitom nacházejí poblíž 140 eur. 

Podobně také jednoletý kontrakt na dodávku zemního plynu se v té době nejčastěji prodával za zhruba 140 až 180 eur, přičemž nyní stojí přibližně 60 eur. V reálném vyjádření, které je z hlediska dopadů na firmy a domácnosti relevantnější, bude rozdíl mezi současnou a tehdejší úrovní ještě vyšší, neboť během let 2022 a 2023 došlo k silnému vzestupu agregátní cenové hladiny. 

Za zmínku stojí i skutečnost, že krize z let 2022 a 2023 byla pro státy, firmy i domácnosti budíčkem, který je donutil vstát a aktivně se zajímat o oblast energetické bezpečnosti. Státy investovaly do diverzifikace zdrojů, firmy a domácnosti pak do energeticky úspornějších technologií. Výsledkem je, že vyspělé ekonomiky nyní na jednotku produkce spotřebují o poznání nižší množství nakupovaných energií. 

Utrácí se ostošest

Vítr do plachet globální ekonomice v současnosti ženou i faktory, jako jsou rostoucí veřejné výdaje, vysoké investice do umělé inteligence či rozvoj nových farmaceutických produktů. Mimo to v řadě zemí pokračuje již zmíněná a investičně náročná energetická transformace, ať už se bavíme o rozvoji energetických soustav a obnovitelných zdrojů, nebo třeba o elektromobilitě. Průmyslové podniky tak zažívají zvýšenou poptávku po své produkci a podle většiny předstihových indikátorů jejich optimismus nyní dosahuje dlouho neviděných výšin. Podobně ekonomiky na obou stranách Atlantiku navzdory všem zmíněným obtížím rostou poměrně rychlým tempem. 

Situace samozřejmě není zcela a všude pouze růžová. Růst průmyslové produkce lze stále považovat za spíše utlumený, a to i kvůli zostřující se mezinárodní konkurenci vedené státem podporovanými čínskými podniky. Přetrvávající odolnost průmyslového sektoru je ale dobrou zprávou i pro vývoj domácí poptávky v jednotlivých zemích. Právě exportně orientovaný průmysl totiž typicky bývá lakmusovým papírkem a hlavním transmisním kanálem negativních globálních šoků na lokální ekonomickou výkonnost. 

内容来自 E15.cz - zprávy z ekonomiky, byznysu a financí,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

用 HomepageTab 新标签页关注 RSS,打开浏览器就能看到更新。

安装 HomepageTab