Fyzici rozšiřují pravidla světa částic. Nestability duchů zůstaly za dveřmi
Fyzici rozšiřují pravidla světa částic. Nestability duchů zůstaly za dveřmi
V mikrosvětě existují dvě základní rodiny částic, které se řídí odlišnými kvantovými pravidly. Fermiony, mezi něž patří například elektrony a kvarky, podléhají Pauliho vylučovacímu principu. Bosony, jako jsou fotony nebo Higgsovy bosony, se naproti tomu mohou spolu nacházet ve stejném kvantovém stavu. Je to klasická, učebnicová dichotomie. Co se ale mrknout za její hranice?
V kvantové fyzice jsou identické částice nerozlišitelné. Pokud dvěma elektronům v matematickém popisu pomyslně vyměníme označení, jejich společný fyzikální stav zůstane stejný, ale vlnová funkce, která jej popisuje, matematicky změní znaménko. To platí pro fermiony. U bosonů zůstává znaménko stejné. Právě tento rozdíl stojí za zásadně odlišným chováním obou skupin částic.
Ren Ito z japonské Osaka Metropolitan University a jeho kolegové nedávno představili teoretický model, který otevírá prostor pro obecnější pravidla. Tento model využívá rozšířenou matematickou strukturu, která připouští i další možnosti, jak se mohou kvantová pole při zmíněné pomyslné záměně částic chovat.
Vědci využívají při popisu elementárních částic a sil, které mezi nimi působí, relativistickou kvantovou teorii pole. Její důležitou součástí jsou symetrie, tedy vlastnosti, díky nimž se fyzikální zákony při určitých transformacích nemění. Možnosti těchto symetrií dlouho omezovaly dvě matematické věty, Colemanova-Mandulova (prostoročasové symetrie a vnitřní symetrie částic nelze zkombinovat jinak než triviálním způsobem) a více zobecňující Haagova-Łopuszańského-Sohniusova (jedinou možnou netriviální kombinací prostoročasových a vnitřních symetrií v kvantové teorii pole je supersymetrie, SUSY).
Tým z Ósaky už v roce 2025 ukázal, že prostor pro nové možnosti nabízí širší matematický rámec označovaný jako ℤ₂ⁿ-gradované Lieovy algebry. Nyní na tento výsledek navázal konkrétním modelem využívajícím ℤ₂²-gradovanou supersymetrii. Ta navyšuje obvyklé rozlišení bosonů a fermionů o další matematické kategorie a pravidla jejich vzájemné záměny.
Zní to jako zaklínadlo a vlastně to jako zaklínadlo funguje. V tomto případě model zahání zlovolné nestability duchů (ghostlike instabilities). Jde o to, že nové matematické konstrukce mohou mít fyzikální problém, nestabilitu. Jsou to třeba právě nestability duchů tedy nežádoucí stupně volnosti spojené například s nesprávným znaménkem kinetického členu.
Tento člen je součástí matematického popisu pole a určuje, jak se jeho hodnota mění v prostoru a čase. Pokud má nesprávné znaménko, může se projevit záporným příspěvkem ke kinetické energii. Výsledkem může být teorie, v níž celková energie není omezena zdola a systém se nedokáže udržet ve stabilním stavu.
Japonští fyzikové proto museli ověřit, zda jejich nová konstrukce podobné problémy neobsahuje. Prokázali, že všechny kinetické členy mají správná znaménka a Hamiltonián, tedy veličina popisující celkovou energii systému, je kladný. Jejich model tedy netrpí zmíněnou nestabilitou duchů. Je to vlastně kontrola, zda nově otevřené matematické dveře nevedou do fyzikálního sklepa bez podlahy.
Ito a spol. zatím sestavili a prověřili klasickou teorii, která popisuje chování polí před zahrnutím kvantových efektů. Dalším krokem bude kvantování tohoto nového modelu a ověření, zda při něm nevzniknou nové rozpory, například kvantové nestability nebo anomálie. Lov na duchy pokračuje!
Video: Stable Quantum Ghost, Alexander Vikman (FZU – Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences)
Literatura
内容来自 OSEL,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗

