Vyšší daně? Kromě bank či zbrojařů může vláda sáhnout na kapitálové příjmy, míní odborníci
Vláda Andreje Babiše to se snižováním prudce rostoucího zadlužování Česka zřejmě myslí vážně, byť o tom opozice i řada ekonomů nadále pochybuje. K množícím se úvahám o zavedení dalších sektorových daní přidala šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) ambiciózní plán na snížení schodku státního rozpočtu v roce 2028. Už v prvním čtvrtletí hodlá poslat parlamentu konsolidační balíček, který by kombinací úspor a vyšších příjmů srazil deficit o 100 miliard korun.
Na politické debaty s SPD a Motoristy si však ministryně vytyčila šibeniční lhůtu. Mají být uzavřeny do konce roku. Minulý kabinet Petra Fialy přitom ladil podrobnosti tehdy chystaného ozdravení veřejných financí nejprve s odborníky a pak s koaličními partnery několik měsíců. Výsledný soubor kroků s názvem Česko ve formě měl spolu s důchodovou reformou vygenerovat zhruba 150 miliard korun.
Šedesát miliard stačit nebude
Babiš před týdnem uvedl, že předpokládaný schodek pro rok 2027 ve výši 386 miliard korun klesne v dalším roce o 60 miliard. A potvrdil, že vláda zvažuje zavedení sektorových daní pro banky, energické společnosti a obranný průmysl.
Schillerová však o víkendu upozornila, že deficit musí být výrazně nižší. Úsporný balíček by měl podle ní vynést kolem stovky miliard korun. Žádné podrobnosti o tom, kde by více šetřila nebo jaké daňové změny upřednostňuje, však neprozradila. „Až to dojednáme v rámci koalice, tak to sdělíme,“ řekla v ČT.
Zda lze Schillerovou ohlášený konsolidační rámec považovat za seriózně míněný, není podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila jasné. „Je v rozporu s programovým prohlášením vlády a jejími sliby o nezvyšování daní. Zároveň ale strukturální plán, který si ministryně financí nechala letos odsouhlasit Evropskou komisí, počítá s ještě razantnějším snižováním deficitu, a to o přibližně 150 miliard korun,“ řekl.
Hradil soudí, že Babišem nastíněné zvláštní daně pro finanční ústavy, energetiku a zbrojaře by desítky miliard korun přinést mohly. „Musely by ale být poměrně přísné,“ zdůraznil.
Jisté je, že dosud ohlášené kroky kabinetu mají k vytčenému konsolidačnímu cíli daleko. Čtyři miliardy korun hodlá vláda ušetřit seškrtáním humanitární dávky pro ukrajinské uprchlíky. Sektorová daň pro rafinerie, kterou sněmovna poslala do závěrečného jednání, má přinést 5,5 miliardy. Dalších 1,5 miliardy si vláda slibuje od zvýšení mýtného pro kamiony, s nímž se počítá od příštího července.
I další záměry ohledně zavedení spotřební daně z kratomu a HHC nebo vyššího zdanění hazardu mají potenciál navýšit rozpočtové příjmy jen o jednotky miliard. O něco více by vynesla koaličními stranami diskutovaná úprava takzvaného rozpočtového určení daní, která může připravit Prahu až o 15 miliard korun.
Zdanění kapitálových příjmů?
Možný směr, kudy by se vláda mohla ubírat, nabízí v aktuální studii výzkumná organizace PAQ Research. Zkoumá oblast výběru daní z kapitálových příjmů a majetku. Podle autorů analýzy patří v této oblasti Česká republika na chvost Evropy.
Zatímco v Evropské unii se na zdanění kapitálových příjmů a majetku v roce 2024 průměrně vybíralo okolo 3,1 procenta HDP, tuzemsko inkasovalo pouze 1,2 procenta HDP. Rozdíl by dnes v přepočtu na velikost ekonomiky tvořil podle studie přes 170 miliard korun.
Důvodem stávající situace jsou plošné výjimky ve zdanění kapitálových zisků. Systém zdanění držení majetku s výjimkou nízkého zatížení nemovitostí pak zcela chybí. „Ušlé příjmy stát kompenzuje v jiných daních, zejména zatížením zaměstnanců a firem, což poškozuje trh práce a ekonomický růst. Výjimky v kapitálových daních slouží i k daňovým optimalizacím a podvodům. Celkově Česko vybírá na daních méně než podobné země, což vede k rozpočtovým schodkům,“ uvádí studie.
Národní rozpočtová rada i někteří nezávislí experti doporučují návrat k superhrubé mzdě, tedy k vyššímu zdanění zaměstnanců, které platilo před rokem 2021. Zmiňují také velmi mírný nárůst DPH.
„Pokud vláda skutečně hodlá výrazně snižovat schodek státního rozpočtu, bude muset sáhnout na velké příjmové položky, jako je DPH,“ je přesvědčen hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Míšek. Základní sazba této daně činí 21 procent a snížená 12 procent. Státu letos vygenerují přes 400 miliard korun.
Tyto úpravy však nejsou příliš pravděpodobné. Například platy mají podle Schillerové růst nejen příští rok, ale i v dalších letech. Možný návrat superhrubé mzdy, byť v omezené míře, vyloučila. Podobně se staví k nárůstu DPH o pouhý jeden procentní bod, který by státu zajistil 24 miliard korun.
内容来自 E15.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗
