Rozvoj umělé inteligence teď brzdí nedostatek elektřiny, tvrdí expert

Šéf americké SpaceX Elon Musk nedávno prohlásil, že hlavní překážkou rozvoje umělé inteligence brzy nebude nedostatek čipů, ale chybějící dodávky elektřiny, kterou spotřebovávají. Je to tak?

Ano. Největší brzdou AI revoluce je nedostatek energie. Ve Spojených státech kapacita už téměř není. Postavit datové centrum tam znamená i vlastní elektrárnu, typicky plynovou. Elon Musk je jeden z příkladů, datacentra pro umělou inteligenci jeho SpaceX si vyrábí vlastní elektřinu. V Americe se do AI revoluce zvyšovala spotřeba elektřiny asi o jedno procento ročně, a teď strmě roste.

A co Evropa?

V Evropě je situace lepší, ale záleží na tom, kde. Na Západě, hlavně v oblastech kolem Frankfurtu, Londýna, Amsterdamu, Paříže a Dublinu, kde datová centra vznikala historicky a kde je největší poptávka po datových centrech pro AI, už není kapacita prakticky žádná. Poptávka se tak přelévá do jiných států směrem na východ. Největší teď vidím v Polsku a severských státech. Ale finská vláda chce třeba od ledna 2027 zavést nový zákon s tím, že kapacita není, a zavede pořadníky.

Každý stát má svá pravidla, žádná jednotná evropská regulace neexistuje a každý se s tím vypořádává po svém. V místech s velkou poptávkou vznikají nové regulace, jak ji omezit.

My, jako investiční skupina GI21 Capital, stavíme po Evropě osm datových center, naše projekty mají příkon sto a více megawattů. Máme projekt ve Finsku, Švédsku, Polsku, Rumunsku, Německu i v České republice nedaleko Prahy. Ve Finsku jsme už dostali stavební povolení a datacentrum za asi deset miliard korun by mělo být hotové v roce 2028. Vybíráme lokality, kde je poptávka a stále ještě elektřina. V Česku je to zatím ve fázi přípravy projektové dokumentace.

Jak je to s kapacitou u nás?

V České republice kapacita sítě je. Máme ale aktuálně jiné problémy, například nedostatek obnovitelných zdrojů, což je pro některé velké hráče klíčové. Česko nemá žádnou ucelenou politiku, takže zdejší projekty jsou pořád malé. Nemáme žádnou extra výhodu, sdílíme drahou elektřinu v rámci středoevropského trhu. Například Polsko plánuje mít v roce 2031 centrum s příkonem tisíc megawattů.

Kapacita v České republice je na mnoha místech, třeba v brownfieldech na Moravě, kde byly uhelné doly nebo místa, kde se plánovaly velké fotovoltaické elektrárny. V zásadě tady ale v současnosti není tak velká poptávka od klientů.

Jak se díváte na pokles cen akcií firem pronajímajících výpočetní výkon pro umělou inteligenci, jako jsou Nebius nebo CoreWeave?

Je to obrovský výplach, podle mě proto, že jejich ekonomika kulhá. Počítají životnost čipů na patnáct let a z toho určují návratnost. Nabírají investice, dlouhé financování, počítají s tím, že po pár letech dojde k refinancování. Některé tyto firmy už mají u dluhopisů až patnáctiprocentní úrokovou sazbu.

Banky tomu říkají Neocloud refinancing wall, tedy že se v krátkém období sejde splatnost velkého objemu dluhů těchto firem, a to se bude brát jako riziko. Pokud je taková firma náš klient a my financujeme výstavbu bankovním úvěrem, banka se na tyto klienty dívá rizikově.

Patnáct let je na grafické karty dost dlouhá doba…

Ano. Nejstarší čipy, podle kterých se výkonnost měří, jsou H100 od americké Nvidie. Je po nich stále veliká poptávka, cena roste, ale kdo ví, co bude za deset nebo patnáct let. Může vzniknout nový extrémně úsporný model, nové čipy, Nvidia také není jediný výrobce na světě, stát se může cokoli.

Co říkáte na ceny pamětí nebo grafických karet, které kvůli poptávce dramaticky vzrostly?

Ceny hardware šly nesmyslně nahoru. Podobný trend jsme viděli v roce 2020, kdy začal covid a vše se přesunulo do online prostředí. Byla obrovská poptávka po hardware, ale to po několika měsících skončilo. Teď to vypadá, že už to asi neskončí nebo to minimálně bude dlouhé období.

Riziko je i v tom, že kdo nakoupí hardware teď za vysoké ceny, riskuje, že noví hráči, kteří nakoupí kapacity při případném poklesu cen, budou mít výhodu. Je to hra, kterou bych hrát nechtěl.

Hovoří se o tom, že AI připraví o práci mnoho lidí. Nedávno Microsoft oznámil, že nabízí odstupné až šedesáti tisícům zaměstnanců, když z firmy odejdou, to je čtvrtina všech zaměstnanců firmy. Co se bude dít?

Upřímně se nejvíc bojím, že kam AI vstoupí, není cesty zpět. Je to logický krok, na druhou stranu ale zaniknou celé obory. Když vezmu dabing filmů a seriálů, překladatelské služby, to je jen základ, ale teď se dostane i do dalších oborů. V horizontu jednotek let se lidi musí adaptovat a otázka je na co, protože umělá inteligence se neustále rozvíjí.

Elon Musk má představu, že v roce 2035 bude práce dobrovolná a bude garantovaný příjem. Myslím si, že tohle už tady bylo a nebude to fungovat. Lidé nebudou sedět doma a žít s minimálním příjmem. Ekonomika bude mnohonásobně větší, rychlejší, díky AI se bude generovat mnohem víc peněz.

A jak je to s programováním?

Dnes mizí obor programování. Vibecoduje se, programátoři jsou operátoři cloudových platforem. Je to asi logický krok. Dřív se programovalo binárně, pak se to postupně posouvalo k vyšší a vyšší abstrakci, až zmizelo úplně. Co bude v budoucnu, budou operátoři AI botů. Je to smutné, ale myslím, že spousta lidí bude zakrňovat, nová generace nebude schopná se sama vzdělávat.

V poslední době se v Evropě množí útoky třeba na mrazáky supermarketů nebo krevní banky. Hraje v tom roli AI?

Dříve jsme bezpečnostní incidenty řešili jednou týdně, v současnosti je to několikrát denně. Je to tím, že modely AI jsou tak chytré, že dokážou najít chyby, o kterých nikdo dlouho nevěděl. Dnes je spousta lednic připojená k internetu, nikdo neřeší bezpečnostní aktualizace. A kdokoli chce AI dnes využít k útoku, otevírají se mu nové cesty. Kyberbezpečnost je v době AI nově otevřený obor a bude to čím dál častější.

Damir Špoljarič

Technologický podnikatel s více než dvacetiletými zkušenostmi v oblasti hostingu a datacenter.

Je zakladatelem společnosti VSHosting, kterou začal budovat již jako teenager a postupně z ní vybudoval významného českého poskytovatele hostingových a infrastrukturních služeb.

V současnosti stojí za projektem Gi21, jehož cílem je vybudovat síť osmi AI datacenter napříč Evropou s celkovým plánovaným výkonem 800 MW a investicí ve výši 3,6 miliardy eur (přibližně 90 miliard korun).

内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

用 HomepageTab 新标签页关注 RSS,打开浏览器就能看到更新。

安装 HomepageTab