České firmy se dostaly při nákupu zbraní pro Ukrajinu do potíží, FAÚ blokoval miliardy
„Většina těchto případů byla šetřena na základě oznámení podezřelého obchodu ze strany dotčených českých bank. Ve většině těchto případů přistoupil FAÚ k blokaci peněžních prostředků a podal trestní oznámení orgánům činným v trestním řízení,“ sdělil Novinkám Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí.
Konkrétnější být nechtěl kvůli tomu, že analytická činnost FAÚ, který se zabývá bojem proti praní špinavých peněz, je vázaná přísnou mlčenlivostí.
Doplatili na partnery
Novinky v posledních týdnech mapovaly, co se v této oblasti u nás dělo. Narazily hned na několik firem, které se kvůli obchodu s vojenským materiálem s Ukrajinou dostaly do problémů.
První se týkal společnosti Pamco Pavla Musely, který patřil v nultých letech mezi významné obchodníky se zbraněmi a měl čilé kontakty na tehdejší politiky, včetně sociálnědemokratického premiéra Stanislava Grosse. Ovšem během lovu v roce 2008 spadl z posedu a utrpěl těžké poranění mozku s dlouhodobými následky.
V prvních měsících války zástupci jeho společnosti podepsali s Ukrajinou hned dvě smlouvy na dodávku munice a vojenské techniky. Jak na začátku bojů bylo běžné, od Ukrajiny dostali předem zaplacenou stoprocentní zálohu. Konkrétně 32,9 milionu dolarů, tedy zhruba tři čtvrtě miliardy korun.
Vojenskou techniku, tedy vyřazená bojová vozidla pěchoty M-80A ze Slovinska, měla firma dodat do května 2022, munici o měsíc později. Ale dodnes, tedy ani o víc než čtyři roky později, se tak nestalo.
Věc vyšetřovaly jak ukrajinské orgány činné v trestním řízení, tak i ty české, tedy konkrétně detektivové z NCOZ. Firmě zablokovali na účtu 14 milionů dolarů, zhruba 311 milionů korun.
„NCOZ na popud ukrajinské strany oba kontrakty prověřovala, nicméně neshledala z naší strany žádné pochybení. Naše firma vůči svým dodavatelům splnila veškeré smluvní podmínky a byli to právě oni, kteří zboží nedodali nebo ho dodali se zpožděním,“ poslali ve svém vyjádření pro redakci zástupci firmy.
„První z kontraktů, kde byla partnerem slovinská firma S LUX, skutečně realizován nebyl, a to z důvodu nedodávky zboží ze strany S LUX (i když prostředky z naší strany byly uhrazeny včas a v plné výši). Ukrajinskému zákazníkovi byla proto celá zálohová platba vrácena,“ upřesnili.
Druhý, který se týkal dodávky munice, podle svých slov nyní dokončují.
„Vzhledem k citlivosti celé věci nejsme schopni v této fázi sdělit jakékoli podrobnosti,“ dodali.
Peníze blokované, vyšetřování zastaveno
Další případ se týkal české společnosti Archer-LPP. Archer je původně ukrajinská firma spoluvlastněná Oleksandrem Jaremenkem.
Svou výrobu termovizních zaměřovačů a kamer přesunula po začátku války do Česka, kde se spojila se zbrojařskou skupinou LPP Holding Jiřího Sauera.
Podle veřejných ukrajinských soudních dokumentů firmu začal v lednu 2023 vyšetřovat tamní Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) kvůli podezření, zda při nákupu termovizí pro tamní ministerstvo obrany uměle nenavyšovala cenu.
Úřady v Česku poté na žádost ukrajinské strany zablokovaly v únoru 2024 firmám spjatým s Archerem nebo jejímu českému dodavateli Defence Solution na čtyřech účtech u českých bank celkem skoro 23 milionů dolarů, tedy přibližně půl miliardy korun.
Už o půl roku později čeští detektivové z NCOZ kauzu odložili. A stejně to dopadlo o rok později, tedy v září 2025, i na Ukrajině. NABU tedy zveřejnil, že vyšetřování zastavil pro nedostatek důkazů, a soud následně rozhodl o uvolnění peněz.
Nejdřív hybridní válka, pak prohrané arbitráže
V Česku poměrně neznámý je i případ AKM Group-CZ, kterou také před třemi lety prověřovala NCOZ, ale věc podle vlastního vyjádření firmy ukrajinskému soudu nakonec odložila s tím, že nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu.
Psala o ní hlavně ukrajinská média s tím, že ukrajinské ministerstvo obrany nakoupilo od české společnosti pět set odstřelovačských pušek, které ale byly předražené.
Firma na to reagovala žalobou na vydavatele, ale kvůli tomu, že ji podala pozdě, prohrála. Na své webové stránky vzápětí vyvěsila vyjádření.
„Předpokládáme, že výskyt série článků hanobících dobré jméno AKM Group-CZ představuje projev hybridní války Ruské federace proti Ukrajině, konkrétně speciální informační operaci zaměřenou na diskreditaci systémových dodavatelů zbraní a munice Obranných sil Ukrajiny,“ napsali. Následkem podle nich bylo, že jim zůstávaly zbraně připravené k expedici na firemních skladech.
Jak ale Novinky nyní zjistily z ukrajinských soudních záznamů, firma na Ukrajině loni prohrála hned dvě arbitráže s ukrajinským ministerstvem obrany. Za opožděné dodávky munice dostala pokuty v celkové výši 7,3 milionů dolarů, tedy skoro 160 milionů korun.
Když se redakce snažila sehnat vyjádření jejích zástupců, číslo uvedené na firemních stránkách nefungovalo. Neodpověděli ani na e-mail.
Na jedno zboží desítky zájemců
Faktem však je, že situace na celosvětovém trhu se zbraněmi po vypuknutí války nebyla jednoduchá. Ukrajina zpočátku sháněla především zbraně a munici sovětské výroby, se kterými uměli její vojáci zacházet. Ceny rychle rostly a o zásoby takových zbraní pak projevilo zájem množství prostředníků.
„Na začátku války se například běžně dělo to, že v nějakém skladu v Africe nebo v Indii bylo třeba tisíc raket a toto zboží nabízelo třeba čtyřicet agentů svým zákazníkům. Takže na jedno zboží ukrajinská strana, která sháněla úplně všechno a potřebovala to rychle, zaplatila hned několik záloh, protože nevěděla, že jde jen o tu jednu zásilku,“ popsal redakci člověk, který se u nás zabýval zahraničním obchodem se zbraněmi a celý proces velmi dobře zná.
„Takže na konci dne zboží dodal jen jediný dodavatel a na zbytek se nedostalo,“ podotkl. Dnes je podle něj trh skoro vyprodaný.
„Ukrajina dnes poptává hlavně dělostřeleckou munici ráže 155 mm, která je standardem v zemích NATO. Pro ni je průchodné, aby odebírala třeba milion kusů měsíčně, ale v Česku dokážeme vyrobit třeba jen sto tisíc kusů ročně. Tak si to nasmlouvají u dalších deseti společností a dnes se už obchoduje tak, že si můžete smlouvami zajistit zboží vyrobené nejdřív na konci roku 2027,“ vysvětlil.
内容来自 Novinky.cz - Internet a PC,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗


