Babiš chystá novou daň. Čechům může zdražit hypotéky i úvěry
Premiér Andrej Babiš otevřeně přiznal, že jeho vláda chystá sektorové daně na banky, energetiku a zbrojovky. V rozhovoru pro Českou televizi řekl, že dohodu o nich by chtěl mít v koalici hotovou do konce listopadu. Zbývají tedy necelé dva týdny. Zatím se nikde neobjevil návrh, jak konkrétně by tyto daně mohly vypadat.
Na první pohled to působí politicky svůdně. Vybrat hodně peněz od několika málo firem, které mají vysoké zisky a každý to vidí. Zasažených bude málo a do státního rozpočtu s rekordními schodky to čistě papírově může přinést desítky miliard korun.
Každá daň má ale svá ekonomická a společenská rizika. U sektorových daní jsou dvě zásadní. Zaprvé: firmy přesunou svá sídla jinam, kde je zdanění výhodnější. Zadruhé: daně přesunou na účty svým zákazníkům za své služby. Druhá varianta je vysoce pravděpodobná především u bank. Už tak drahé hypotéky, proti kterým Andrej Babiš tak ostře vystupuje, by mohly ještě víc zdražit.
Ještě dražší hypotéky a úvěry
Od energetické krize a velké postcovidové inflace roku 2022 zavedlo nějakou formu bankovní daně deset zemí Evropské unie. Česko, v podobě naší windfall tax za Fialovy vlády, Dánsko, Estonsko, Itálie, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Španělsko. Dalších sedm zemí včetně Velké Británie, která není členem EU, zvýšilo nebo rozšířilo bankovní daně, které už mělo před tímto datem. Je to případ Rakouska, Belgie, Kypru, Nizozemska, Slovinska a Švédska.
Recepty, které jednotlivé země volily, byly různé. Poradenská firma KPMG zveřejnila letos v únoru detailní studii Bank Taxes in Europe, kde sledovala dopady na ekonomický vývoj a prosperitu zemí, které je zavedly, samotné banky a konkurenceschopnost, včetně odlivu kapitálu. „Empirická data ukazují, že banky a finanční instituce přenesly daně na své zákazníky,“ píše se v závěrech studie. Prakticky to znamená, že se zdražily služby a úvěry, samozřejmě včetně hypoték.
Oslabení ekonomiky
Dánská studie z Copenhagen Economics, kterou KPMG cituje, ukazuje, že po zavedení bankovní daně se firmám zvedly úroky z úvěrů v průměru o 0,6 procenta. Podle dánských ekonomů tento krok sebral zemi na růstu dlouhodobě 0,2 až 0,5 procenta HDP ročně. Kdyby se něco takového stalo u nás, ekonomika by tratila až o 42 miliard korun každý rok. Vzhledem k tomu, že více než třetina přidané hodnoty, které se v zemi vytvoří, se přerozdělí na daních, stát by tím dlouhodobě na daních přišel o 14 miliard korun ročně. Podobných případů je ve studii o dopadech bankovní daně celá řada.
Speciálně vysokému riziku při uvalení bankovní daně čelí země, které jsou finančními centry. To pro nás zatím naštěstí neplatí, protože jsme se jím ani nestihli stát. S výjimkou Generali u nás žádná finanční bankovní skupina nemá ani centrálu pro střední a východní Evropu.
Takový odliv ovšem aktuálně zasahuje Británii. Ta měla dosud ke korporátní dani 25 procent ještě speciální přirážku, sektorovou daň pro banky na úrovni 3 procent. Labouristická vláda, která zápasí s obřími rozpočtovými deficity a vysokými úroky ze státních dluhopisů na úrovni 5,39 procenta u těch desetiletých, zvedla zmíněnou přirážku na 6 procent.
Sazba má platit od ledna 2027 do března 2028. Je uvalena na všechny zisky nad nezdanitelný limit 100 milionů liber (2,9 miliardy korun). Britská vláda očekává, že na ní vybere za zmíněných 15 měsíců asi 1,5 miliardy liber (43,5 miliardy korun). Výsledek ale může být výrazně slabší, protože banky na daň nějak zareagují.
Odliv peněz za nižšími daněmi
Pozice Británie se pro finanční investice zhoršuje. Studie společnosti PriceWaterhouseCoopers UK Finance 2026 Banking Sector Tax Report ukazuje srovnání, jak se těmito zásahy stává Londýn neatraktivní jako finanční centrum ve srovnání s jinými. Celková daň uvalená na banky včetně odvodů sociálního pojištění za zaměstnance dosahuje 46,2 procenta. Amsterdam přitom nabízí 42,2 procenta, Frankfurt 38,9, Dublin 28,9 a New York 27,9 procenta. Rozdíly jsou už příliš velké. Dokonce lákají kapitál i do zemí Evropské unie, kde je pro banky zdanění nižší než v Británii.
Hra se zvyšováním daní může mít úplně jiné důsledky, než jaké politici zamýšleli - zdražení služeb pro zákazníky i odchod firem jinam. Totéž platilo pro cla, která zavedl Donald Trump. Firmy je připočetli zákazníkům k účtům, což přispělo ke zdražování, které přispělo k Trumpově prohře v nedávných midterms volbách. I u nás můžou bankovní a energetické daně dál zvednout inflaci a zbrzdit ekonomiku.
内容来自 E15.cz - zprávy z ekonomiky, byznysu a financí,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗