Ficova vláda na výročí sametové revoluce projednala spolupráci s Ruskem

„Nepovažuji to za nevhodné, ta otázka mi připadá nevhodná,“ reagoval ministr po jednání vlády. Termín jednání vysvětlil tím, že měl „mnoho zahraničních cest“.

„Oslavujeme boj za demokracii a svobodu a také za svobodu slova. Tedy říkat i věci, které někomu nevyhovují, a nejen ty, o nichž si někdo myslí, že jsou nejsprávnější,“ řekl Blanár s tím, že „jednou z těch věcí je, jak to ve skutečnosti na Ukrajině je.“ Slovensko podle něj podporuje cestu Ukrajiny do EU, Ukrajina však podle něj musí provést „velmi bolestivé reformy a dohnat deficit z hlediska demokracie“.

Jednání 17. listopadu, který je druhým rokem dnem pracovním a ne svátkem, je podle ministra důkazem, že vláda v tento den nejen zasedá, ale připomíná si i odkaz 17. listopadu. „Je to správné a zařazení tohoto bodu nevnímám jako kontraproduktivní. Hledáte propojení, která tam nejsou,“ řekl v reakci na otázky médií. „Nevidím, že by to narušovalo tento svátek,“ dodal.

O čem je materiál

Materiál shrnuje výsledky zasedání slovensko-ruské mezivládní komise, které se uskutečnilo 26. října v Moskvě. Komise se sešla poprvé po téměř pěti letech. Jednání vedli Blanár a ruský ministr vědy a vysokého školství Valerij Falkov. Původně měla jednání vést Denisa Saková z Hlasu z pozice ministryně hospodářství. Do Moskvy ale odmítla vycestovat.

Kabinet Roberta Fica tedy v úterý nejednal přímo s ruskou delegací, ale zabýval se výsledky říjnové návštěvy. Předloženou zprávu vzal na vědomí. Z materiálu také vyplývá, že Slovensko a Rusko chtějí zintenzivnit spolupráci i mezi jednotlivými zasedáními komise. Pokračovat mají setkání jejích spolupředsedů a jednání pracovních skupin.

Blanár označil právě energetiku za nejdůležitější téma, ale poznamenal, že obě strany se podle něj zabývaly také dalšími oblastmi spolupráce. „Na prvním místě a nejdůležitější oblastí je energetika, potom samostatně jaderná energetika, potom to bylo životní prostředí, zemědělství, cestovní ruch, sport a kultura,“ uvedl ministr.

Spolupráci s Moskvou zdůvodňoval mimo jiné potřebou řešit budoucnost dodávek ruského plynu. Poukázal na to, že Slovenský plynárenský průmysl má kontrakt do roku 2034. Ukončení odběru by podle něj mohlo firmu vystavit závažným finančním důsledkům. Detaily těchto rizik ale neprezentoval.

Blanár zároveň kritizoval evropský postup při přijímání opatření k ukončení dovozu plynu z Ruska. Podle něj měla být přijata jako sankce, pro které je nutný jednomyslný souhlas členských států. Uvedl také, že Slovensko společně s Maďarskem tento postup právně napadlo.

内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅