Sonda Voyager se blíží k neuvěřitelné hranici. NASA má na lidi zvláštní prosbu

Když před 49 lety odstartovala ze Země, nikdo nečekal, že bude fungovat ještě v roce 2026. Sonda Voyager 1 měla původně prozkoumat Jupiter a Saturn, místo toho ale pokračovala mnohem dál. Dnes se řítí neprobádaným mezihvězdným prostorem, daleko za hranicemi planet, a přestože jí postupně dochází energie, stále posílá na Zemi cenná data.

Ve středu 18. listopadu přesně v 11:16:07 středoevropského času překoná další historický milník. Od Země ji bude dělit téměř 26 miliard kilometrů, tedy vzdálenost, kterou světlo urazí za jediný den. Tak daleko se dosud žádný lidský výtvor nedostal. Voyageru, který letí rychlostí zhruba 61 tisíc kilometrů za hodinu, přitom cesta do takové vzdálenosti zabrala více než 49 let.

Pro představu: světlo ze Slunce k nám dorazí přibližně za osm minut, odražené z Měsíce za něco přes sekundu. K Voyageru ale bude rádiový signál ze Země putovat celý den. „Pokud chcete Voyageru říct ‚ahoj‘, odešlete zprávu, jdete domů a čekáte dva dny, než konečně dostanete odpověď,“ popsala Suzanne Doddová, vedoucí projektu Voyager v NASA.

Přitom není vůbec samozřejmé, že se sonda ještě ozývá. Téměř padesát let stará technika postupně dosluhuje, některé přístroje už museli vědci vypnout a letos v říjnu se Voyager dokonce nečekaně odmlčel. Přesto stále pokračuje v cestě, jejíž konec je v nedohlednu.

K oslavám neobvyklého vesmírného rekordu se může připojit každý. NASA totiž vyzývá lidi po celém světě, aby v úterý 17. listopadu po západu slunce namířili k obloze baterky či mobilní telefony a světelnými záblesky vyslali v Morseově abecedě písmena VGR, zkratku označující Voyager.

Jde o symbolické poděkování sondě, která už téměř půl století posouvá hranice lidského poznání. „Voyagery se stanou našimi tichými vyslanci. Kouskem nás samotných, který bude dál putovat vesmírem,“ dodala planetární vědkyně Linda Spilkerová, která na projektu pracovala už před startem sond.

Vědci se sondou strávili celý život

Za téměř půlstoletí přinesla mise řadu objevů. Voyager 1 odhalil nové měsíce Jupiteru a Saturnu, v roce 2012 jako první sonda vstoupil do mezihvězdného prostoru. Jeho dvojče Voyager 2 jako jediné navštívilo také Uran a Neptun.

„Nikdy jsem si nepředstavovala, že mise vydrží tak dlouho,“ přiznala Spilkerová. Podle NASA Voyager 1 pokračuje napříč vesmírem směrem ke hvězdě AC +79 3888, známé také jako Gliese 445. Do její blízkosti by se měl dostat přibližně za 40 tisíc let.

Pro některé vědce se stal Voyager celoživotním posláním. Astrofyzik Alan Cummings se k programu připojil v roce 1973 jako devětadvacetiletý. Dnes je mu 82 let. „Mise Voyager se stala páteří mé kariéry. Pracuji na ní a analyzuji její data už 53 let,“ řekl.

Na palubě veze vzkaz pro mimozemšťany

Letos v říjnu Voyager 1 během dvou plánovaných spojení nevyslal očekávaný signál. Až 20. října se znovu ozval. Příčina výpadku zůstávala podle listopadových informací nejasná.

Ještě větším problémem je ubývající energie. Sonda získává elektřinu z tepla uvolňovaného radioaktivním rozpadem plutonia, její výkon ale každoročně klesá. NASA proto postupně vypíná přístroje. Z původních deseti vědeckých zařízení zůstávají v provozu už jen dvě. Vědci odhadují, že během příštího desetiletí by spojení mohlo definitivně utichnout.

Voyager 1 však bude putovat vesmírem dál. Na palubě nese pozlacenou gramofonovou desku určenou případným mimozemským civilizacím. Obsahuje fotografie života na Zemi, zvuky přírody, hudbu i pozdravy v 55 jazycích. Nechybí ani čeština, kterou namluvil fyzik Václav Otakar Kostroun.

Někteří odborníci později zpochybňovali, zda bylo rozumné přiložit také informace umožňující určit polohu Země. Co kdyby desku našla nepřátelská civilizace? „Za ty roky jsem tuhle obavu párkrát slyšel, ale nikdy mě netrápila. Je dost nepravděpodobné, že ji mimozemšťané najdou,“ poznamenal Cummings.

A zatímco lidstvo bude vyvíjet nové rakety a plánovat cesty k dalším planetám, malá sonda z roku 1977 poletí dál. Její zlatá deska podle Spilkerové uchovává optimismus a naděje, s nimiž se mise kdysi vydala do vesmíru. „Je dost možné, že přečká i samotné lidstvo,“ dodává.

VIDEO: Úchvatný časosběr z vesmíru. Astronaut natočil polární záři z ISS

Zdroje: NASA, Science News

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj

内容来自 Aktuálně.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅