Záhadné nápisy na půdě. Kdo je zanechal v Kendeho vile?

Kendeho vila. To je tajemný dùm ukrytý v zarostlé zahradì jen kousek od centra Èeských Budìjovic. Pøíbìh domu v Otakarovì ulici je odrazem turbulentních událostí 20. století v našich zemích. Najdete tu napøíklad i vìzeòské cely, ale tøeba i zatím neznámé nápisy na pùdì. Kdo je asi napsal a proè?

V roce 1920 si ji nechal postavit nìmecký podnikatel a pozdìjší nacista Viktor Konrad. Už o tøi roky pozdìji však dùm prodal židovskému podnikateli Josefu Kendemu. Kromì toho, že byl majitelem moderní èistírny peøí, byl také zastupitelem mìsta a èlenem celé øady dobroèinných spolkù.

S celou svou rodinou pozdìji zahynul v koncentraèním táboøe. Jediný z jeho tøí synù, který válku pøežil, byl Rudolf – od narození ochrnutý na všechny konèetiny, pøesto geniálnì hudebnì nadaný.

Pøežití právì jeho bylo doslova zázrakem. Pováleèné úøady mu však dùm po rodièích nevrátily, protože otec Josef byl nìmecky mluvící Žid… V dobì okupace se ve vile usídlila nejprve Øíšská bezpeènostní služba a po ní Nìmecká kriminální policie – Kripo.

Napsané kusem cihly

Z její éry jsou v suterénu vily dodnes dochované vìzeòské cely, ve kterých byli držení jihoèeští mlynáøi za èerné mletí obilí nebo útìkáøi z totálního nasazení. V roce 2023 byla Kendeho vila prohlášená nemovitou kulturní památkou a zakoupená mìstem Èeské Budìjovice, které v souèasné dobì financuje rekonstrukèní práce.

Z doby pùsobení Kripa v Kendeho vile jsou na stìnì pùdy dochovány tøi unikátní nápisy – „ÈSR 13. 9. 1939“, „KŠ 1939 XI 17“ a „JJ 1939 XI 17“. Zatímco první nápis s navzájem propletenými písmeny ÈSR byl zhotovený zøejmì kusem cihly nebo støešní tašky, zbylé dva nápisy jsou napsané dehtem z komína.

V dobì, kdy byla vila sídlem nacistické kriminální policie, chtìl zøejmì nìkdo ve chvíli vlastního uvìznìní pøipomenout okupovanou vlast. Datum 17. listopadu 1939 je zde ale zarážející.

O tom, že autory skuteènì nebyli øemeslníci, což se dìlávalo, svìdèí už fakt, že oba nápisy byly namalované dehtem. A napsané byly tak, aby se ocitly po stranách nápisu ÈSR. Bylo ale vùbec možné, aby byl nìkdo skuteènì vìznìný na pùdì vily a aby se jednalo o studenty zadržené v souvislosti s tehdejšími pražskými událostmi a uzavøením èeských vysokých škol?

Analogii k uzamykání zadržených na pùdì najdeme dokonce velmi blízko – v budìjovické služebnì gestapa v Gellertovì domì na Lannovì tøídì.

Na konci kvìtna 1942 zde bylo na pùdì drženo minimálnì jednu noc šest mužù zatèených pro „schvalování atentátu“, než byli ve veèerních hodinách 30. kvìtna 1942 zastøeleni ve sklepì jako první jihoèeské obìti druhého stanného práva.

V listopadu 1939 s nejvìtší pravdìpodobností ještì nebyly v suterénu Kendeho vily zøízené vìzeòské cely a uzamèení zadržených na pùdì se mùže jevit logickým už kvùli tomu, že sklep Kendeho vily je v podstatì v úrovni terénu a jeho ostraha bez zabezpeèení všech oken a vstupù by byla rozhodnì složitìjší. Kripo bylo v Praze zapojené do zásahu proti vysokým školám a vysokoškolským kolejím stejnì jako ostatní nìmecké policejní složky.

Zatýkání na kolejích

I když uzavøení èeských vysokých škol a zatýkání na kolejích patøí mezi nejvýznamnìjší momenty nìmecké okupace Èech, dodnes nebyly tyto události souhrnnì zpracované skuteènì vyèerpávajícím zpùsobem. A pøedevším neexistuje úplný seznam všech zhruba 1 200 zatèených studentù z pražských, brnìnských a pøíbramských kolejí.

Jednotlivé seznamy vzniklé vìtšinou až zpìtnì po válce byly sestavované samostatnì pro jednotlivé fakulty nebo koleje v rùzné kvalitì a v podstatì žádný ze seznamù nebyl vypracovaný úplnì a bez chyb.

Zatýkání 17. listopadu 1939 (a dodateènì ještì v následujících dnech) nebylo zdaleka jen na samotných kolejích, ale i v privátních bytech studentù a jejich bydlištích u rodièù, a to i mimo Prahu, Brno a Pøíbram. Napøíklad na pražských vysokoškolských kolejích tehdy ostatnì bydlelo asi jen dvacet procent studentù a ostatní bydleli privátnì.

Nicménì zatímco v pøípadì kolejí se zatýkalo v podstatì náhodnì – každého, kdo se v tu chvíli na koleji nacházel (propuštìní ale byli studenti mladší dvaceti let), v pøípadì studentù zatèených mimo koleje již nacisté postupovali podle jakéhosi pøedem vytvoøeného seznamu.

Na základì jakého klíèe byli „mimokolejní“ studenti vytipovaní, dnes nevíme. Pravdìpodobnì šlo o osoby, které se prokazatelnì úèastnily protiokupaèních demonstrací, funkcionáøi a aktivní èlenové spolkù a zøejmì v nìkterých pøípadech hrálo roli i spoleèenské postavení rodiny studenta.

9. kvìtna 2024

Sedmnáctého listopadu 1939 zatýkalo Gestapo studenty pøímo v jejich domovech napøíklad v Kolínì a Klatovech. Podstatnì ménì informací existuje o zapojení Kripa, i když k nìmu zcela jistì došlo také mimo Prahu. Dokladem tìchto událostí jsou s nejvìtší pravdìpodobností právì dva zmínìné nápisy na pùdì Kendeho vily.

Nezbývá než pokusit se identifikovat tyto dva zadržené studenty na základì vìku nad dvacet let a jihoèeského pùvodu. Z obou monogramù je rozhodnì ménì èastým JJ. Z dochovaných seznamù se nabízí student Jaroslav Janura z Knìžských Dvorù u Èeských Budìjovic, o kterém však postrádáme bližší informace.

Uvažovat lze také o Josefu Jírovi, narozeném 4. kvìtna 1917 v Pøeš�ovicích u Strakonic, bytem v Písku, Burketova èp. 49. V prvních letech okupace se upravovaly obvody venkovských služeben gestapa i Kripa a napøíklad budìjovická služebna gestapa èasto zasahovala i nad rámec vlastní pùsobnosti do obvodù služeben sousedních – klatovské, táborské a jihlavské.

Jíra byl na podzim 1939 už v posledním roèníku magisterského studia stavebního inženýrství a ubytovával se na Hlávkových studentských kolejích v Praze, kde 17. listopadu 1939 nemusel zdržovat.

Seriál Pamì� národa

iDNES.cz ve spolupráci s Pamìtí národa, což je jedna z nejrozsáhlejších sbírek vzpomínek pamìtníkù v Evropì, pøipravila nový seriál. Postupnì bude odhalovat vzpomínky a svìdectví tìch, kteøí byli pøímými svìdky událostí 20. století. Podrobnosti naleznou zájemci na webu pametnaroda.cz. V databázi je už více než 20 tisíc pamìtníkù.

Na jeho pøípadu si mùžeme ukázat, v jakém stavu se studenti vraceli domù z koncentraèních táborù: „Byl po propuštìní z Nìmecka povolán k Oberlandratu do Tábora, kde musel podepsat prohlášení, že je úplnì zdravý a že s ním bylo v Nìmecku dobøe zacházeno. Po návratu nemohl zdejší stravu vùbec požívat, protože mìli v koncentraèním táboøe stále stejnou stravu, zeleninu a brambory. Když pak doma nìco snìdl, hned zvracel, a proto nìkterý den vùbec nejedl, až si žaludek trochu zvykl. Je v lékaøském ošetøování. Lékaø, který jej znal jako zcela zdravého, má obavy, že pobyt v koncentráku zanechal na jeho tìle zhoubné následky. Podle vyšetøení nemá tuberkulosu nebo jiný plicní neduh. Tuberkulosa by se mohla však dostavit pøi sebemenších komplikacích. Mìl dojem, že Jíra byl umìle vyživován pomocí arsenu a pøi povrchním pohledu se zdálo, že byl dobøe živen.“

Iniciály KŠ se v seznamech studentù vyskytují podstatnì èastìji, ale uvažovat lze v podstatì jen o Karlu Šmejkalovi, narozeném 11. listopadu 1919, který na podzim 1939 navštìvoval tøetí semestr práv a který byl zároveò zapsaný na Masarykovì studentské koleji. Jeho jihoèeský pùvod naznaèuje skuteènost, že ho od kvìtna 1971 evidovala èeskobudìjovická StB jako takzvanou „blokovanou osobu III. kategorie nebezpeènosti“.

Pokud se chcete seznámit s pohnutou historií Kendeho vily blíže, mùžete využít nìkteré z komentovaných prohlídek domu, které poøádá Pamì� národa. Pøímo ve vile navíc v pondìlí 23. listopadu v 18 hodin bude pøedstavená kniha Pøíbìh Kendeho vily.

内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅