Děti ze zaniklé Karviné se ve speciálním školním projektu vracejí do tříd

Kouzelný svìt zaniklých škol pùvodní Karviné, která byla kvùli poddolování srovnána se zemí, ukazuje nový historický webový katalog. Karvinsko ve stopách èasu mùžete navštívit na portálu Státního okresního archivu Karviná.

Iniciátorem interaktivního Katalogu škol a autorem zpracování prezentovaných údajù je badatel Jan Polakoviè.

Katalog pøináší stovky školních archiválií. „Naleznete v nìm detailní informace o tom, kdo a kdy na dané škole vyuèoval, jak se v prùbìhu let vyvíjel poèet žákù, jaký byl osud jednotlivých školních budov, prolistujete si digitalizované školní kroniky nebo tøídní výkazy,“ øíká Marek Trojak z karvinského archivu. „Mùžete si však prohlédnout i unikátní fotografie ze školního života, vèetnì fotografií uèitelských sborù, školních akcí nebo dobových tøídních fotografií.“

Ve staré Karviné byly ètyøi desítky škol. Jan Polakoviè jich má zpracovaných zatím tøináct. „Karviná byla dvacetitisícové mìsto, kde byly školy i školky èeské, polské a nìmecké. První písemná zmínka o karvinské škole pochází z roku 1679. Ale až v roce 1852 byla postavena první zdìná budova, a to ‚Bílá škola‘ naproti kostela sv. Petra z Alkantary,“ vysvìtluje badatel.

„Co se pak týèe zániku škol, tak ten souvisel s vylidòováním staré Karviné, a to pøedevším mladých rodin s dìtmi. V roce 1975 ukonèila provoz polská škola a poslední èeská, tehdy už malotøídka u dolu Barbora, skonèila v èervnu roku 2005.“

Informace a podklady ke školám èerpal Jan Polakoviè ze školních kronik, tøídních výkazù, vzpomínek pamìtníkù a archivních dokumentù. „U polských škol a školek je výhodou, že jejich historii na celém Tìšínsku v 90. letech zpracoval dr. Józef Macura, i když i zde jsem našel nìkteré nepøesnosti,“ øíká Polakoviè. „U èeských nebo nìmeckých škol je to horší, jelikož jejich historii nikdo nikdy nezpracoval. Nejlepším zdrojem informací jsou každopádnì kroniky, ale napøíklad ze sedmnácti mateøských škol se zachovaly kroniky pouhých tøí z nich.“

Zápisy kronikáøe i rarity

Napøíklad kronika Èeské obecné školy u Jindøichovy jámy má k prosinci 1937 tento zápis:

„Dne 19. prosince 1937 konána byla schùze rodièù. Uèitel František Dvoøák pøednášel o èešství na Tìšínsku. Øídící uèitel Jan Peèinka podal pøehled o vývoji èeského školství v Karvinné a pøi této pøíležitosti upozornil na 30leté jubileum obnovené èeské školy v Karvinné v roce 1908. Odpovìdìl na rùzné dotazy rodièù a zároveò vysvìtlil i zmatek povstalý podivným zásahem do vydávání poukázek na vánoèní nadílku,“ zapsal kronikáø. „V dalším jednání se usnesli rodièe na podání žádosti odboru Matice o zakoupení pøezùvek všem žákùm. Pøezùvky by zùstaly majetkem školy. Správce školy žádost vyhotovil a dal podepsati rodièùm.“

Karvinsko ve stopách èasu: Katalog škol

  • Je v nìm zaneseno více než 3 800 objektù, které obsahují pøes 8 100 pøíloh a tisíce napojených digitalizovaných archiválií.
  • Katalog škol se v rámci portálu vìnuje zaniklým karvinským školám.
  • Portál vznikl ve spolupráci Státního okresního archivu Karviná a Statutárního mìsta Karviná. Za školním katalogem stojí badatel Jan Polakoviè.

Iniciátorem unikátního Katalogu škol a autorem zpracování prezentovaných údajù je karvinský badatel Jan Polakoviè.

Pøi shánìní materiálù našel Jan Polakoviè i rùzné rarity. „Narazil jsem v karvinském archivu na seznam uèitelek z poèátku 50. let ze všech škol z Karviné, kde bylo napsáno, na které instituci vyuèovaly. Z badatelského hlediska úplnì ideální. A víte, co to bylo? Seznam uèitelek, které se mají dostavit ke gynekologické prohlídce!“ vypráví Polakoviè.

Památek na školní budovy jako takové už naopak pøíliš neexistuje. „Zachovalo se tøeba schodištì do školní zahrady u èeské školy na Jindøichu nebo zahrada mateøské školy u Gabriely, kde je stále ohranièení pískovištì. Inventáø z mnoha škol se po jejich zrušení ‚ztratil‘ nebo byl ponechán napospas,“ uvádí badatel.

„Co vím z vyprávìní jednoho pamìtníka, který pøed demolicí procházel jednu ze škol naproti šikmého kostela, nacházela se tam tehdy spousta vìcí, zemìpisné mapy nebo staré uèebnice ještì z èasù Rakouska-Uherska. Vše tam zùstalo a bylo znièeno pøi demolici, tehdy myslím ani nikdo neuvažoval nad tím, že by to mohlo v budoucnu nìkoho zajímat.“

Jedna památka však dohledatelná je. „Zachovala se napøíklad pamìtní deska z prùèelí bílé školy naproti kostela z roku 1852. Dnes se nachází v depozitáøi Muzea Tìšínska,“ øíká Polakoviè.

Historik i karvinský archiv vyzývají lidi, aby se jim v pøípadì, že mají své školní vzpomínky nebo materiály, ozvali.

„Málo archiválií je tøeba z èeských škol na Sovinci nebo Pohranièní kolonie. Po roce 1945 mám z obou jedinou tøídní fotografii,“ doplòuje Polakoviè. „Já když hovoøím s pamìtníky, vždy se jich ptám, zda nemají tøídní fotky. Pokud máte fotografie, podìlte se.“

„Málo archiválií je tøeba z èeských škol na Sovinci nebo Pohranièní kolonie.“

14. dubna 2024

内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅