Česko masivně zestárne. Na důchody bude muset vydávat podstatně více, než se čekalo

Předpokládá to nejnovější fiskální výhled ministerstva financí. Zatímco loni šlo podle něj na důchody osm procent hrubého domácího produktu, do roku 2060 se tyto náklady zvednou až na 9,9 procenta.

„V dlouhodobých projekcích pracujeme s konstantními příjmy důchodového systému v poměru k HDP a konstantní sazbou pojistného,“ uvedlo k tomu ministerstvo.

Loni činil hrubý produkt přes 8,57 bilionu korun. Osm procent z této částky na penze představovalo 685,85 miliardy. Při přepočtu na loňskou hodnotu by v roce 2060 byla tato částka zhruba o 162,9 miliardy vyšší.

Jedná se ovšem jen o ilustrativní propočet. Ve skutečnosti budou výdaje v korunách vzhledem k inflaci a očekávanému růstu ekonomiky v nominálním vyjádření pravděpodobně výrazně vyšší.

Spolu s tím se bude prohlubovat i schodek důchodového systému. Kolem roku 2060 by měl v poměru k HDP dosáhnout zhruba trojnásobku úrovně z roku 2024.

„Bude se dít něco obdobného jako už nyní. Potřeba těchto mandatorních výdajů vytlačí ostatní výdaje. Pokud nebudeme chtít zvyšovat daně, bude to znamenat nižší investice do vědy, vzdělání, obrany či sociální oblasti,“ konstatoval výkonný ředitel akademického ekonomického think-tanku IDEA Daniel Münich.

Odhad budoucích výdajů na důchody se v novém propočtu ministerstva zvýšil. A to jak v porovnání s loňskou zprávou samotného úřadu, tak i Evropské komise. Výdaje mají být na vrcholu vyšší o 0,7 procentního bodu výkonu ekonomiky.

Důvodem je méně příznivý vývoj věkové struktury obyvatelstva, čili jeho stárnutí, a změny v dlouhodobých makroekonomických předpokladech. To se zejména týká růstu produktivity.

Celkově by totiž měl počet obyvatel podle výhledu poklesnout z přibližně 10,9 milionu v loňském roce na 9,9 milionu v roce 2080. To je zhruba o desetinu.

„Současně se bude dále zvyšovat podíl starších věkových skupin. Míra závislosti měřená jako podíl osob ve věku 65 let a více k populaci ve věku 20 až 64 let by měla vzrůst z 35,7 na 58,3 procenta v roce 2080,“ konstatovalo ministerstvo.

Tento vývoj odráží jak úbytek populace v produktivním věku, tak pokračující prodlužování délky života.

Vliv důchodového věku

Ministerstvo přitom ve svém propočtu vychází z penzijní reformy za minulé vlády, která počítala s postupným růstem důchodového věku z 65 na 67 let a s nižším výpočtem nově přiznávaných penzí. „Ty tlumí růst budoucích výdajů,“ přiznal úřad.

Současně ale už započetl opětovné navyšování penzí za práci v důchodu, které zavedl současný kabinet Andreje Babiše (ANO).

„Hodně pak bude vývoj záviset i na tom, jestli vláda nakonec přistoupí k zastropování důchodového věku,“ konstatoval Rusinko. Kabinet slíbil vrátit limit na 65 let.

S tím počítá i predikce ministerstva, podle níž by to dodatečně navýšilo výdaje státu na penze o další zhruba procento hrubého produktu.

Významně přitom poroste podíl nejstarších lidí. U osmdesátníků a starších by se měl v rámci seniorské populace postupně zvýšit z 23,4 až na 40,3 procenta.

Podle Rusinka tak stárnutí obyvatelstva bude mít i další dopady než jen rozpočtové. Vedle trhu práce se může promítnout i v politice či ve struktuře zaměstnanců. „Je-li méně mladých, máte postupně méně talentů, méně vědců. Mladší generace je ochotnější více riskovat, je flexibilnější,“ shrnul.

Dopady i na politiku

Česko se dostane do situace, kdy budou lidské zdroje vzácné. „Přičemž jiné preference má starší populace a jiné mladší populace. A mladí lidé nebudou skrze politické strany tak snadno prosazovat ty své,“ zakončil Rusinko.

Münich upozornil, že stárnoucí populace si vyžádá oproti současnosti také vyšší výdaje do zdravotnictví a doprovodné sociální služby, protože bude náchylnější k nemocem a bude potřebovat větší pomoc s běžnými věcmi.

Česko i pak bude na důchody vydávat méně, než už nyní činí mnohé jiné země v Evropě. „Francie na ně posílá patnáct procent hrubého domácího produktu, Itálie šestnáct. My jsme pod evropským průměrem,“ upozornil hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.

Jak ale uvedl hlavní ekonom investiční společnosti BH Securities Štěpán Křeček, v řadě států, kde vydávají na penze více, se část peněz do státního rozpočtu vrací, jelikož se tam starobní důchody daní. To za určitých podmínek platí i ve Francii a Itálii. „Reálně se tak mohou výdaje pohybovat na nižších úrovních,“ podotkl Křeček.

内容来自 Novinky.cz - Internet a PC,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅